Článek
Téměř polovina dlužníků neví, že hlavním přínosem insolvence je odpuštění zbylého dluhu. A ještě více jich netuší, že po novele zákona už není nutné splatit třicet procent aktuálního dluhu. Vyplývá to z průzkumu, který pro Konsorcium dluhových poraden provedla agentura PAQ Research.
„Je smutné, kolik lidí zůstává v dluzích, protože nevědí, že existuje cesta ven,“ řekla k tomu předsedkyně Konsorcia Pavla Aschermannová.
Mezi nejdůležitější změny, k nimž loni v říjnu v oblasti osobních bankrotů došlo, patří mimo jiné zkrácení oddlužení z pěti na tři roky. Do té doby měli tříletou lhůtu pouze senioři a lidé ve druhém nebo třetím stupni invalidity. Osvobození od placení zbývajících dluhů už také není podmíněno splacením zmíněných třiceti procent pohledávek, případy se posuzují jednotlivě.
Dlužníci v depresi
Podle průzkumu jsou dlužníci psychicky a fyzicky vyčerpaní a polovina z nich vykazuje příznaky středně těžké deprese nebo úzkosti. „U běžné populace je to sedmnáct procent,“ doplnila Michaela Röschová z PAQ Research.
Chronická nejistota, obavy a stres, které velká část dlužníků zažívá, jim postupně znemožňují dluhovou situaci řešit. „Odráží se to ve vysoké míře nejrůznějších obav, které mají z oddlužení, a mentální paralýze,“ vyplývá z průzkumu.
Více než polovina dlužníků, 55 procent, je podle něj pod hranicí příjmové chudoby. V běžné populaci je to 10 procent. Nekvalitní bydlení se u dlužníků týká 56 procent, v celkové populaci 26 procent. Téměř dvě pětiny dlužících nad 55 let mají špatné zdraví, z běžných lidí je to necelá čtvrtina.
Třetina dlužníků v šetření také uvedla, že mají problém s nalezením či udržením práce, ať už ze zdravotních, nebo jiných důvodů. Zároveň zaměstnávání lidí v exekucích je pro zaměstnavatele složitější. Běžící exekuce mohou být překážkou získání stabilního zaměstnání.
Nevědí, kde začít
Dvě třetiny dlužníků netuší, že po novele zákona už není nutné splatit třicet procent aktuálního dluhu. Tato změna přitom výrazně zvyšuje šanci na úspěšné zvládnutí oddlužení. Devět z deseti by jich uvítalo pomoc při přípravě a podání žádosti, přičemž 57 procent neví, že takovou podporu zdarma poskytují neziskové organizace.
Jsou tam ale i další důvody, proč do oddlužení nevstupují. „Šedesát jedna procent se za své dluhy stydí a nechce o nich mluvit,“ uvedla Röschová. Zhruba stejné množství neví, kde s oddlužením začít. Je pro ně moc komplikované a bojí se, že nebude insolvence úspěšná.
Problematická je i minimální splátka 2178 korun, bojí se často, že ji nezvládnou.
V minulých letech do oddlužení vstupovalo přibližně 20 tisíc osob ročně. Odborníci odhadují, že celkově by jej mohlo využít během několika let až desetkrát více lidí. Podle Aschermannové je proto třeba hledat nové způsoby oslovení – například přes banky nebo poštu – a kontaktovat lidi ve chvíli, kdy jsou připraveni oddlužení využít.
