Článek
Závod provozuje francouzská společnost Advanced Nuclear Fuels GmbH, známá jako ANF. Ta chce v Lingenu vyrábět šestihranné palivové soubory určené pro jaderné elektrárny ruské konstrukce provozované v Evropě. K tomu má využívat technologii výrobce paliva TVEL, který patří pod Rosatom.
Rozhodnutí nejvíce vadí Zeleným. Šéfka jejich poslaneckého klubu Britta Haßelmannová označila umožnění ruského jaderného byznysu v Německu za nezodpovědné.
Podle ní takové dohody dělají Německo i Evropu závislejšími, vydíratelnějšími a zároveň plní Putinovu válečnou pokladnu. Připomněla, že tajné služby opakovaně varují před riziky spojenými se špionáží, sabotáží a dezinformacemi ze strany Ruska.
Kriticky se vyjádřil i dolnosaský ministr životního prostředí Christian Meyer, rovněž ze strany Zelených. Politicky považuje spolupráci s Rosatomem za zásadně chybnou. Závislost na Rusku by se podle něj měla snižovat zejména v tak citlivém oboru, jakým je jaderná energetika. Současně ale upozornil, že jeho úřad nemohl žádost podle atomového zákona odmítnout.
Dolní Sasko v řízení podle listu Der Spiegel jednalo z pověření spolkové vlády a bylo vázáno jejím posouzením. Berlín dospěl k závěru, že v daném případě nejsou prokazatelná dostatečná rizika špionáže nebo sabotáže, která by povolení umožnila zastavit. Zemská vláda tak sice projekt politicky kritizuje, ale musela ho povolit.
Povolení má být spojeno s přísnými bezpečnostními podmínkami. Zaměstnanci TVEL ani Rosatomu nesmějí mít do závodu v Lingenu přístup. Ruské stroje a software musí projít externí kontrolou a mají být odděleny od ostatních informačních systémů továrny. Palivové tyče dodané z Ruska se mají kompletně prověřovat kvůli možné manipulaci.
Také spolkové ministerstvo životního prostředí uvedlo, že spolupráci s Ruskem v této oblasti vnímá kriticky. Podle jeho mluvčího ale rozhodnutí padlo podle práva a pokud žadatel splní všechny zákonné podmínky, musí se povolení vydat.
Ruský jaderný sektor se na rozdíl od uhlí, ropy nebo části dodávek plynu zatím nestal předmětem plošných sankcí EU. Mezi členskými státy pro takový krok není většina, ačkoli Německo podle Berlína dál usiluje o to, aby se sankce rozšířily i na tuto oblast.
