Hlavní obsah

Inflace zpomalila na 12,7 procenta, potraviny dokonce zlevnily

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Růst spotřebitelských cen v Česku pokračoval ve zpomalování i v dubnu, když meziroční míra inflace byla 12,7 procenta, což je o 2,3 procentního bodu méně než v březnu. Meziměsíčně inflace dokonce klesla, a to o 0,2 procenta. Data ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Článek

„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 procent a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Z potravin meziročně výrazně zpomalil růst cen mouky, které byly v dubnu vyšší o 6,3 procenta (v březnu o 32,6 %). U masa byly ceny vyšší o 12,7 procenta (v březnu o 22,7 %), u polotučného trvanlivého mléka o 19,2 procenta (v březnu o 45,2 %), u vajec o 41,2 procenta (v březnu o 75,5 %), olejů a tuků o 10,5 procenta (v březnu o 16,1 %), zeleniny o 18,3 procenta (v březnu o 29,9 %) a cukru o 60,9 procenta (v březnu o 97,6 %).

Meziročně zpomalily růst i ceny elektřiny, a to na 24,8 procenta (v březnu 29,6 %), zemního plynu na 53,1 procenta (v březnu 60,0 %) a tepla a teplé vody na 40,9 procenta (v březnu 44,6 %).

„Ceny zboží úhrnem vzrostly o 14,5 procenta a ceny služeb o 10,1 procenta,“ doplnil ČSÚ.

Pokles cen potravin

V meziměsíčním srovnání potraviny dokonce zlevnily. V případě zeleniny byly ceny oproti březnu nižší o rovných pět procent, u vajec dokonce téměř o 13 procent. Zlevnilo také polotučné trvanlivé mléko (o 12,3 %), nealkoholické nápoje (o 2,3 %), oleje a tuky (o 2,6 %) či cukr (o 4 %).

Výrazněji naopak vzrostly ceny brambor (+12,5 %) a vepřového masa (+1,9 %).

„Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 procenta, zatímco ceny služeb o 0,1 procenta vzrostly,“ uvedli statistici.

„Hodnota inflace klesla o 0,6 procentního bodu více, než trh očekával. Poklesu pomohla vysoká srovnávací základna z dubna loňského roku,“ konstatoval hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka s tím, že do inflace nyní promlouvá i utažená měnová politika, jež započala v předchozím složení bankovní rady ČNB.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se nyní výrazně zvýšila šance, že v červnu se už meziroční míra inflace dostane pod 10 procent. Zároveň ale varoval, že ačkoliv je inflace na ústupu, tak stále přetrvávají určitá proinflační rizika.

„Rizikem pro pomalejší ústup inflace z vysokých hodnot je sekundární inflační vlna, když v návaznosti na vysoké ceny energií a zvyšování mezd může docházet k dalšímu zdražování a testování toho, co spotřebitel snese. Proinflačním rizikem je i situace na domácím pracovním trhu, kde navzdory proběhnuvší mělké hospodářské recesi nedošlo k citelnějšímu nárůstu nezaměstnanosti a pracovní trh zůstává utažený,“ dodal.

Inflace v Maďarsku klesá, přesto stále činí 24 procent

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám