Článek
„Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) zahájil soudní fázi vymáhání podpor u 28 podniků, které byly v rozhodném období součástí koncernu Agrofert. Žaloby se týkají podpor poskytnutých v letech 2017–2021, u nichž PGRLF uplatňuje nárok na jejich vrácení z důvodu rozporu s pravidly upravujícími střet zájmů,“ uvedl fond na svých webových stránkách.
Navazuje tím na předchozí předsoudní vymáhání dotací, kdy byly dané firmy vyzvány k jejich vrácení. Firmy si však peníze nechaly, fond tedy přistoupil k podání žalob. Celkem chce vymáhat kolem 22 milionů korun. Uvedl také, že vzhledem k probíhajícímu soudnímu řízení nebude záležitost dále komentovat.
„Stále platí, že jsme přesvědčeni, že jsme dotace čerpali v souladu se zákonem a máme na ně nárok,“ odepsal na dotaz Novinek mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Nejasná pravidla ohledně střetu zájmů v Česku kritizovala i Evropská komise. Té se nelíbil například nedávno předložený návrh zákona, který by rozvolnil pravidla ohledně udělování dotací.
„V doporučení týkajícím se obnovení revize právních předpisů o střetu zájmů včetně oblasti skutečného vlastnictví, nebyl zaznamenán žádný pokrok,“ uvádí 22 stran dlouhá zpráva o stavu právního státu v členských zemích EU o České republice.
Zákon kritizovala i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Ta v připomínkovém řízení o zákonu mimo jiné uvedla, že by novela „znamenala usnadnění podvodů a korupce“.
Babiš dlouhodobě tvrdí, že s Agrofertem nemá už nic společného. „Já jsem odešel z Agrofertu v roce 2014 a firmy jsem se zbavil minulý rok. Nemám k tomu co říct,“ uvedl dříve pro Novinky. Firma mu však ještě v roce 2025 vyplatila 4,25 miliardy korun. Akcie holdingu následně vložil do svěřenského fondu, na který podle svých slov nemá vliv.
To stačilo Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu k tomu, aby Agrofertu začal znovu vyplácet dotace.
