Článek
Farmáři tak mají vytrestat masokombináty, které v drtivé většině od pondělí nepřistoupily ke zvýšení ceny kilogramu vepřového masa na 30 korun.
Dvě odbytová družstva, Centroodbyt a Agropork, která zastřešují 40 procent dodavatelů z ČR, zhodnotily průběh počátku protestní akce: "Některé masokombináty naše argumenty pochopily a začaly od nás vykupovat za vyšší ceny. Jakmile ale viděly, že ostatní naše požadavky neakceptují, ceny opět snížily," uvedl předseda Centroodbytu Jan Veleba.
Zároveň poukázal na nekolegialitu ve vlastních řadách, kdy neorganizovaní chovatelé akci podráželi prodejem za dumpingové ceny hned v prvních hodinách protestu. "Vyvodili jsme z toho dva závěry. Jednak výzvu chovatelům prasat v celé ČR, aby co největší množství prasat prodali přímo občanům na vánoční stůl, a za druhé výzvu výrobcům vepřového masa, aby vstoupili do odbytových družstev. Nechceme, aby z prodejů masa těžil někdo třetí," uvedl Veleba.
Vepřové se prodává na náměstích
Centroodbyt proto dnes zahájil demonstrační prodej, o kterém informoval již v pondělí. "Touto symbolickou akcí chceme poukázat na podstatný rozdíl mezi zemědělskou cenou a cenou v řetězcích a na obchodní praktiky odběratelů a obchodníků," řekl novinářům předseda družstva Jan Veleba.
Zemědělci by měli prodávat živá prasata nebo opracované jatečné půlky buď přímo na farmách a na jatkách nebo v centrech měst, pokud budou zemědělci schopni zajistit hygienické a veterinární podmínky prodeje.
"Cena by měla odpovídat cenám přerostlých prasat," dodal. Akce by se měla naplno rozjet od soboty a měla by trvat nejméně do vyprodání přerostlých prasat.
Zaskočeni šetřením ÚOHS
Jak doplnil předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, ceny vepřového masa jsou v ročním průměru o 1,20 Kč nižší než v roce 1994. "Překvapilo nás, že se Úřad pro hospodářskou soutěž začal bez prodlení zabývat naším krokem, ale náš půl roku starý podnět na podezření z dohody zpracovatelů zůstal z jeho strany bez reakce," uvedl Miroslav Jirovský. Jak zdůraznil, na čí straně může být kartelová dohoda, by mohl napovědět fakt, že zpracovatelů masa je proti 3250 chovatelům minimální počet.
"Od nadbytku k nedostatku může být někdy jen kousek," varoval Jirovský a doložil to na příkladu potravinářské pšenice. "Letos se dlouho dopředu mluvilo o tom, že pšenice bude nedostatek. Po žních však mlýny nabízely 3300 Kč za tunu, ačkoli v roce 1996 to bylo o tisíc korun více. Na světových trzích je cena 4700 korun a není divu, že se z ČR vyváží.
Nyní mlynáři hovoří o tom, že se bude muset pšenice dovážet za světové ceny, tedy přes pět tisíc korun, což se samozřejmě promítne v cenách na trhu. Přitom by bývalo stačilo, aby mlýny na počátku nabídly alespoň 3800 korun. Obáváme se, aby k podobné situaci nedošlo na trhu s prasaty," vysvětlil.