Článek
Celkem 21 zemí EU včetně Česka má vlastní pravidla pro minimální mzdy. Nová směrnice je zavazuje k tomu, aby stanovily jasná kritéria pro výpočet hladiny nejnižších výdělků a její výši pravidelně upravovaly zejména vzhledem k růstu životních nákladů. To již řada států dělá.
"S ohledem na dopad ruské války na Ukrajině je zásadní, abychom chránili lidi vydělávající nejméně. Minimální mzda by měla zajistit slušný životní standard," prohlásil ke shodě zákonodárců místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Podle nizozemské europoslankyně Agnes Jongeriusové mohou nová pravidla zlepšit situaci až 24 milionům pracujících v celé EU, jejichž vlády budou muset přizpůsobit výši minimální mzdy novým požadavkům. Například v nizozemském případě by měla vzrůst nejnižší mzda z 11 na 14 eur (345 korun) za hodinu, uvedla politička.
V České republice činí od 1. ledna tohoto roku minimální měsíční mzda 16 200 Kč. Předchozí vláda Andreje Babiše rozhodla o jejím navýšení o tisícovku loni v listopadu. Při přepočtu na hodinu je minimální mzda 96,40 Kč.
Téměř 300 korun na hodinu. V Německu navýšili minimální mzdu
Skandinávské země či Itálie minimální mzdu zavedenou nemají a původní plán na její celoevropské uzákonění nepodpořily, proto se jich týká pouze část směrnice upravující systém kolektivního vyjednávání. Pokud se tímto způsobem nebude stanovovat výše mezd nejméně 80 procent všech zaměstnanců v zemi, bude muset vláda na základě nové normy připravit plán, jak situaci zlepšit.
Dohodnutá pravidla musí formálně potvrdit plénum EP a ministři členských zemí. Státy pak na jejich převedení do svého práva budou mít dva roky.