Článek
V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Čtvrteční rozhodnutí o navýšení sazeb o 75 bazických bodů pravděpodobně nebude posledním. „Během několika příštích zasedání Rada guvernérů očekává další zvýšení úrokových sazeb, aby utlumila poptávku a bránila před rizikem trvalého posunu inflačních očekávání směrem nahoru,“ oznámila ECB.
ECB úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka ve čtvrtek také zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zlepšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
„Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů,“ uvedla ECB.
Inflace v eurozóně byla v srpnu znovu rekordní, dosáhla 9,1 procenta
„Ve světle rostoucí inflace, která v srpnu dosáhla 9,1 procenta, bylo zvýšení úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu očekávané,“ zhodnotil obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Pomoc euru
Rozhodnutí zvýšit sazby by podle něj mělo pomoci i euru, které v posledních měsících značně oslabovalo. Měna eurozóny se před pár dny vůči dolaru octla na dvacetiletém minimu, když kurz spadl pod 0,99 dolaru.
„Pokud nedojde v příštích měsících k vážné energetické krizi, mohlo by euro ze zpřísnění měnové politiky ECB těžit a dostat se výrazněji nad paritu s dolarem,“ myslí si Kudla.