Článek
Ředitel Zemědělského a obchodního družstva (ZOD) Hlavnice Lumír Juroš uvedl, že o investici, která dosáhla necelých 139 milionů korun, uvažovali téměř 10 let. „Postavili jsme robotickou stáj o šesti dojících robotech s celoroštovou podlahou. Krmení, přihrnování krmiv, dojení, úklid povrchu i úklid hnoje provádí robotické jednotky,“ nastínil s tím, že kravín má kapacitu 396 kusů dobytka a v současnosti je zaplněn z 90 procent.
Zřejmě nejsofistikovanější je dojící rameno, které nahradilo lidské ruce. A to nejen při samotném dojení, ale i před ním, kdy kravám umyje vemena. „Dojnice vejde do určeného prostoru, po naskenování a přečtení čipů robot zjistí, která kráva tam přišla, jaký má tvar vemene, jaký má tvar struků a automaticky na ně nasadí dojící pohárky,“ popsal a upozornil, že při první návštěvě si robot každou krávu naskenuje.
Naučit krávy využívat k dojení robota bylo podle Petra Štrébla z dodavatelské firmy AGRO-partner jednoduché. „Jsou motivovány něčím sladkým, něčím, co jim chutná. To k návštěvě robota motivuje,“ prozradil.
Energeťák pro krávy
Laskominou ve žlabu robota je granulovaná směs založená na obilí. „Mohou v ní být dusíkaté látky, sója, řepka a další komponenty, kterými doplňujeme krmnou dávku a kterou nejsme schopni zajistit na krmném stole. Je to takový energeťák pro krávy,“ pousmál se Štrébl.
Přiznal, že zvířata vedena touhou po dobrotě navštěvují robota častěji, než mají. „Pokud nemají dostatečně dlouhý časový interval od posledního dojení, nedá jim nic. Jsou kusy, co to zkouší i třicetkrát denně. Ale robot je stejně nepodojí a nic jim nedá. Takže se jdou nažrat, lehnout, napít a zkusí to znovu když cítí, že mají svůj čas,“ popsal.
Zatímco jednu krávu robot dojí, další dvě už stojí ve frontě.
Jedním z důvodů k vybudování robotického kravína bylo zvýšení produkce mléka. To se, jak řekl ředitel Juroš, daří, protože dosavadní průměrná dojivost 36 litrů mléka na krávu a den se od května, kdy stáj začaly zaplňovat dojnice, zvýšila na 43 litrů. „Překvapilo nás, jak šla produkce nahoru zvlášť u prvotelek (krav, co začaly poprvé dojit),“ poznamenal Juroš.
Potvrdil, že robot vyplnil i mezeru vzniklou nedostatkem zaměstnanců. „Na starém systému dojení jsme na každou směnu, ranní i odpolední, potřebovali dvě dojičky, naháněče a tým techniků. S novým způsobem odpadla ruční práce dojičů, takže potřebujeme dva zaměstnance ráno a dva večer,“ vysvětlil.
Jeden z robotů určených na přihrnování krmiva blíž ke kravským jazykům.
Krabička na obojku, tzv. respondér, monitoruje kravám jejich zdravotní stav, pohyb, přežvykování a další údaje.
Majitel firmy, která moderní kravín stavěla, Tomáš Hrůša, poznamenal, že zatímco klasickým kravínům zvoní hrana, robotické stáje jsou trendem. „Je to jenom otázka času, kdy je zcela nahradí.“ Připomněl, že robotický kravín zjednodušuje farmaření, protože koncept je spojen se svobodným pohybem krav po stáji. „Což je ten nejjednodušší a nejefektivnější způsob. Ta zvířata mají maximální blahobyt,“ doplnil.
To, že se o krávy nestarají lidé, ale robot, je prý výhodou. Lidé se totiž mohou víc věnovat jen těm zvířatům, která to potřebují. „Všechny krávy mají na obojku krabičku, tzv. respondér. Ten monitoruje jejich zdravotní stav, pohyb, přežvykování a další údaje. A v kombinaci s robotem, který od každé krávy zkoumá kvalitu mléka, se vyhodnocuje s pomocí AI budoucí stav zvířete z hlediska zdraví. Díky tomu umíme daleko víc předvídat,“ uzavřel Hrůša.
ZOD Hlavnice hospodaří na 1426 hektarech. Kromě rostlinné výroby chová asi 450 krav a 1200 vepřů. Družstvo provozuje vlastní mlékárnu a zaměstnává 42 lidí.
