Článek
Evropská komise krok Pekingu analyzuje, uvedla v pátek její mluvčí Paula Pinhová. Tiskový mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek řekl, že na firmu nebude mít toto opatření praktický dopad.
„Společnost Tatra Trucks vzala na vědomí rozhodnutí čínských úřadů o zařazení společnosti na seznam subjektů, na které se vztahují exportní omezení týkající se zboží dvojího užití. Pro společnost Tatra Trucks však toto opatření nepředstavuje praktický dopad. Ve výrobě našich vozidel nevyužíváme komponenty ani technologie dodávané z Číny, kterých se uvedená exportní omezení týkají,“ řekl Čírtek.
Firma, jejímž většinovým vlastníkem je od roku 2013 holding Czechoslovak Group, neočekává, že by rozhodnutí mělo jakýkoli vliv na výrobu, dodavatelský řetězec nebo plnění závazků vůči zákazníkům.
„V současné době analyzujeme opatření, která byla oznámena teprve dnes, a budeme také spolupracovat s členskými státy a jejich prostřednictvím s dotčenými společnostmi, abychom pochopili, jaký dopad mají tato opatření oznámená Čínou,“ řekla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. „A samozřejmě se poté budeme snažit získat vysvětlení od našich čínských partnerů, abychom lépe pochopili, o co přesně jde,“ dodala mluvčí.
Mezi 14 subjekty, na které se Peking zaměřil, je dále italský výrobce elektromotorů Lafert Group, německý zbrojní a strojírenský koncern Rheinmetall AG a polská technologická společnost Vigo Photonics S.A. Na seznamu figuruje také nizozemská loděnice a technologická společnost IHC, specializující se na stavbu plavidel pro těžbu, bagrování a námořní infrastrukturu, uvedla AFP. Podle informací agentury AP zařadil Peking na seznam rovněž německou firmu Sindlhauser Materials GmbH a francouzského výrobce dronů Cavok UAS.
Nové čínské sankce rovněž zakazují subjektům a fyzickým osobám ze třetích zemí dodávat 14 dotčeným evropským podnikům zboží dvojího užití pocházející z Číny. Zboží dvojího užití zahrnuje i software nebo technologie a patří k němu některé prvky vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu dronů a čipů.
Evropská unie ve čtvrtek přijala svůj 21. balík sankcí proti Rusku, který se mimo jiné zaměřuje na banky, společnosti zabývající se kryptoměnami a výrobce vojenského vybavení. Sankce se vztahují i na subjekty z jiných zemí, jako jsou Čína, Indie a Turecko, u nichž se předpokládá, že Rusku dodávají zboží a technologie dvojího užití. Sankce se týkají 14 podniků z pevninské Číny a Hongkongu, uvedlo v pátek čínské ministerstvo obchodu.
Čínské firmy se ocitly v hledáčku EU kvůli své údajné podpoře ruského zbrojního průmyslu, napsala agentura AFP. „V zájmu zachování národní bezpečnosti a národních zájmů (…) a v reakci na nepřátelské kroky EU se Čína rozhodla zařadit 14 evropských subjektů (…) na svůj seznam pro kontrolu vývozu,“ dodalo čínské ministerstvo obchodu, které citovala AFP.
Už letos v dubnu Čína zařadila na svůj exportní sankční seznam sedm subjektů z EU, včetně českých zbrojařských společností Excalibur Army a Omnipol, české pobočky americké společnosti zaměřené na satelitní snímkování SpaceKnow a českého národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace.
Čínské ministerstvo obchodu tehdy uvedlo, že zavádí omezení vůči sedmi evropským společnostem a subjektům působícím v odvětví vyzbrojování a obrany, a to zejména kvůli prodeji zbraní nebo tajným dohodám s Tchaj-wanem. Ostrov s demokratickou vládou čínský režim považuje za vzbouřeneckou provincii a aktivity ve prospěch této ostrovní země opakovaně kritizuje.
