Článek
Systém funguje jako elektronická návnada. Protivník na bojišti zachytí signál připomínající radar a musí se tak rozhodovat, zda jde o skutečný cíl, nebo o falešnou stopu. Síť menších vysílacích stanic může vytvořit dojem, že armáda disponuje větším počtem radarů, než kolik jich ve skutečnosti nasadila. Útočník pak může plýtvat municí na bezvýznamné cíle, zatímco skutečné radary zůstávají v provozu.
„Jednotlivé vysílací stanice systému EW-DEC mají velmi výhodný poměr cena/výkon, díky čemuž jsou ideální pro nasazení v přední linii a v rizikových oblastech, kde je nutné počítat se ztrátou vybavení,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel ERA Ondřej Chlost.
Význam podobných systémů podle odborníků vzrostl zejména po zkušenostech z války na Ukrajině. Aktivní radary totiž samy vysílají elektromagnetické signály a mohou se stát snadným cílem protiradarových střel. Právě proto armády stále více kombinují pasivní senzory s klamnými cíli a dalšími prostředky elektronického boje.
Firma už vyvinula „tichého pozorovatele“
Pro ERA jde také o významný strategický krok. Firma dosud proslula především pasivními sledovacími systémy VERA-NG, které dokážou odhalovat cíle bez vlastního vysílání. Zkrátka takové, které nevyžadují frekvenční přidělení, a systému tak nehrozí odhalení ani rušení.
Místo toho zachytávají elektromagnetické signály z letadel, radarů nebo dalších objektů a podle času, kdy je přijmou jeho jednotlivé stanice, dokážou určit jejich polohu, směr pohybu i typ.
Online magazín CZ Defence připomněl, že VERA-NG umožňuje sledovat cíle až do vzdálenosti 450 kilometrů s přesností na desítky metrů.
Pokud je tedy VERA-NG „tichý pozorovatel“, pak EW-DEC funguje jako návnada. Místo sběru informací vytváří falešné cíle, které mají odvést nepřátelskou palbu od skutečných radarů. Pro ERU tak nejde jen o nový produkt, ale také o vstup do oblasti elektronického boje. Vedle ochrany radarových systémů může EW-DEC sloužit i při vojenských cvičeních, simulaci protivníkových prostředků nebo výcviku obsluhy.
