Článek
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání podle ČSÚ dosáhl 55 048 korun. Reálně byl o 1,1 procenta vyšší než v prvním čtvrtletí a meziročně vzrostl o 4,2 procenta. Domácnosti přitom větší část příjmů odkládaly. Míra úspor se zvýšila o 0,4 procentního bodu na 19,9 procenta. Investice domácností stouply o 0,4 bodu a jejich míra dosáhla 10,9 procenta.
Méně příznivý byl vývoj u firem. Míra zisku nefinančních podniků klesla proti prvnímu čtvrtletí o půl procentního bodu na 42,4 procenta, meziročně byla nižší o 1,8 bodu. Mzdové náklady podniků přitom proti loňsku vzrostly o 6,7 procenta. Míra jejich investic se mezikvartálně snížila o 0,1 bodu na 28,3 procenta.
ČSÚ zároveň zpřesnil údaje o výkonu ekonomiky. HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta a meziročně o 1,8 procenta. Statistici tak snížili svůj zpřesněný předchozí odhad z konce srpna, který počítal s růstem o 1,9 procenta.
Důležitá bude důvěra
„Výsledkem nesouladu mezi rychle rostoucími příjmy a zaostávající spotřebou je další zvýšení míry úspor domácností na téměř 20 procent. Zvýšená opatrnost přetrvává už od covidu a míra úspor se drží poblíž dvacetiprocentní hranice,“ řekl Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Neznamená to podle něj samozřejmě, že všechny domácnosti automaticky více spoří, protože prostor vytvářet vyšší úspory mají především domácnosti s vyššími příjmy.
„Potvrzují to i naše pravidelné průzkumy, podle nichž více než 40 procent domácností nemá úspory ani ve výši 100 tisíc korun. Zatímco ve spotřebě zůstávají domácnosti opatrné, nadále investují do svého bydlení. Míra jejich investic se proto drží nad deseti procenty,“ uzavřel Dufek.
„Zásadní je, že se zlepšuje finanční situace domácností, rostou jejich reálné příjmy i spotřeba a současně investují více než před rokem,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stále mimořádně vysoká míra úspor podle něj ovšem říká, že spotřebitelé zůstávají obezřetní. „Pokud jejich důvěra dále poroste a část vysokých úspor se začne výrazněji přelévat do spotřeby, může právě spotřebitel dodat českému hospodářství další impuls. Naopak u firem bude třeba sledovat, zda pokles ziskovosti nezačne postupně brzdit jejich dosud poměrně silné investice,“ uzavřel ekonom.


