Článek
Déle než v ČR se pracuje v Rakousku (45 hodin), Řecku (44,1), Polsku, Velké Británii (43,4) a Lotyšsku (43,3 hodiny). Nejkratší pracovní doba je v Litvě (39,4 hodiny), Dánsku (40,3), Finsku (40,4), Nizozemsku (40,6), Francii a Irsku (40,7 hodiny).
"Delší pracovní doba sama o sobě žádnou mezinárodní ekonomickou konkurenční výhodou není," říká Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE. Je totiž podle něj obtížné posoudit, zda lidé v Česku pracují stejně nebo méně intenzivně než jinde, kde pracují kratší dobu.
Vyšší počet pracovních hodin ve srovnání s EU do určité míry kompenzuje nižší produktivitu tuzemských podniků, kterou snižuje horší organizace práce, více prostojů či vyšší nemocnost, míní analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Konkurenční výhodou může podle něj být, pokud je vyšší počet pracovních hodin výsledkem větší ochoty pracovníků v Česku pracovat přesčas nebo se účastnit mimořádných směn.
Evropa dobu prodlužuje
"Na Západě byla historicky v posledních desetiletích velkým problémem vysoká nezaměstnanost v kombinaci se silnými odbory. Proto byla snaha firem i odborů ji snížit i cestou vícesměnných provozů tam, kde to šlo, a tudíž zaměstnávat více lidí po kratší dobu," upozornil Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní.
V mnoha velkých západoevropských zemích mají v posledních měsících problémy s konkurencí na světových trzích především kvůli vysokým mzdovým a daňovým nákladům, takže se tam očekává mírné zvyšování pracovní doby, uvedl měsíčník Lobby. Ve Francii a Německu prý již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, pokud jejich zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco více.
Evropský parlament se bude příští týden zabývat novelou směrnice, která definuje podmínky, za nichž lze přistoupit na delší pracovní dobu. Nyní mají členské státy možnost, aby nerespektovaly maximálně 48hodinovou pracovní dobu, pokud pracovníci dobrovolně přistoupí na delší.