Článek
Velkou část Kanaďanů svými řečmi o tom, že by se země s větší rozlohou než celé Spojené státy, měla připojit k USA jako 51. stát, Donald Trump nejspíš hluboce urazil. Mnozí z nich tak přestali do Spojených států jezdit a omezili nákup amerického zboží. Evropě Trump hrozil cly ve výši 30 %. S Čechy ale jen tak něco nehne.
Sociální sítě, které o náladách ve společnosti dokáží mnohé prozradit, o bojkotech amerického zboží v Česku téměř mlčí. Zatímco švédská facebooková skupina „Bojkotta varor från USA“, neboli „Bojkot zboží z USA“, má bezmála 90 tisíc členů, k české verzi se jich připojilo pouze 702. Mnohem více Čechů na této síti tak bojkotuje například výrobky pocházející z firem Andreje Babiše, skupiny s tímto účelem mají asi 92 tisíc členů.
Čechům je to jedno
Nezájem vyjádřila i většina dotázaných v anketě Novinek na pražském Karlově náměstí. Při otázce, zda se nějak změnil jejich pohled na zboží pocházejícího buď přímo z USA, nebo z firem amerických podnikatelů, či zda jej dokonce bojkotují, odpověděla většina z nich prosté „Ne,“ a šla dál.
„Nemám moc ráda zboží z Číny, ale jinak to moc neřeším,“ sdělila Novinkám Petra G. „Ne, mám rád jídlo a nechci se připravit o své oblíbené Lays a Pringles,“ uvedl Vojtěch Bareš. Našly se však i výjimky. „Ano, ale jen u Tesly. Kupuji právě auto a kvůli postojům Elona Muska jsem Teslu zkrátka vyřadil. Takové bojkoty mi ale nepřijdou jako dostatečná odvetná opatření,“ řekl Novinkám Roman N.
Právě u Tesly by se totiž o poklesu zájmu v Česku mluvit dalo. Podle dat Svazu dovozců automobilů se v Česku posledních pět měsíců loňského roku, zaregistrovalo 1758 nových vozidel značky Tesla. V prvních pěti měsících letošního roku, to byla už jen necelá polovina, 857 vozidel. Nepochybně to souvisí i s ukončením dotační podpory na nákup elektromobilů pro podnikatele a OSVČ v Česku. To ale nejspíš není jediný důvod.
„Pokles automobilky Tesla, který vidíme nejen v Česku, ale v celé unii, je částečně dán osobou Elona Muska, který svým vystupováním značku u části zákazníku poškodil. Současně se ale na trh dostává více elektromobilů od zavedených značek, které jsou stále více konkurenceschopné a díky tomu mohou zákazníci volit z pestřejší řady modelů,“ uvedl odborník na bateriové technologie profesor Tomáš Kazda. Obzvlášť se nejen v Česku, ale v celé Evropě, daří podle něj i elektromobilům Škoda.
Za krátkou dobu svého politického angažmá, tak nejspíš stihl Musk svoji Tesle značně uškodit.
„Tesla byla pro mnohé zákazníky symbolem prestiže. Část zákazníků mohla tento vnímaný benefit rychle ztratit, či se dokonce za vlastnictví Tesly stydět. Svědčí o tom i nálepky, které majitelé na své vozy mnohdy lepili, se zněním: Koupil jsem ji dřív, než se Elon zbláznil. Image značky se buduje dlouho, ale ztratí se snadno a rychle,“ uvedl proděkan pro komunikaci Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze Václav Stříteský.
Kanaďané jsou hlasitější
Nejsilnější emoce v posledních měsících vyvolávala politika USA nejspíš stále v Kanadě. Podle květnového průzkumu společnosti Dunnhumby, plánovalo letos 70 % Kanaďanů nakoupit méně amerického zboží než v minulosti.
I na dovolenou jezdili letos Kanaďané do USA o 29 procent méně. Bojkot pocítili i američtí výrobci lihovin. Kanadská Rada pro alkoholový průmysl odhadla letošní pokles prodejů v Kanadě na 62 procent. Americkému alkoholu se ale vyhýbají i Dánové a Švédové.
Kanada byla ještě loni druhým největším trhem USA pro vývoz potravin. V mnohých supermarketech je ale od začátku roku kanadské zboží výrazně graficky odlišeno od toho amerického.
Hnutí „Buy Canadian“ (Kupujte kanadské), se ještě nedávno dařilo, je ale otázkou, jak s prodeji amerického zboží v Kanadě zahýbají nově nastavená cla. Trump nakonec místo 35% cel, umožnil na základě dohody USMCA, uzavřené v roce 2020, většině kanadského zboží vstupovat do USA bezcelně. I Kanada tak koncem srpna oznámila, že 1. září zruší cla zavedená v březnu na většinu dovozu z USA. Pakt o volném obchodu však má být příští rok revidován.
Na síle nabývá bojkot amerického zboží v Indii. Není divu, Trump na dovoz indického zboží, uvalil sazbu ve výši až 50 procent. Jde o trest za to, že Indie nakupuje ne americkou, ale ruskou ropu.
Ve Francii pak vzniká aplikace s názvem „No, merci!“ (Ne, děkuji!). S tou by zákazníci měli poznat, které zboží na francouzských pultech je americké. Jde o iniciativu poslance Bertranda Panchera.
