Článek
Burza zahájila počítání indexu PX 50 v dubnu 1994 na výchozí hodnotě 1000 bodů. Nad touto hranicí se však ocitla v historii jen jednou, a to 7. dubna 1994 při hodnotě 1002,4 bodu.
Letošní růst českého akciového trhu (52 procent) je zatím největší ze všech evropských burz, konkurovat může jen Budapešť (50,1 procenta). Varšava se může pochlubit zhruba polovičním ziskem 21,7 procenta, ale velké evropské a světové trhy jsou na tom letos podstatně hůře: Londýn v tomto roce přidal jen 7,3 procenta, Frankfurt 5,4 procenta a New York (index Dow Jones) jen 1,1 procenta.
Nejvíce v pátek zpevnil ČEZ, a to o 1,61 procenta na 322,50 Kč, dále Erste Bank (o 1,27 procenta na 1199 Kč) a Český Telecom (o 0,27 procenta na 337,90 Kč).
Důvody, proč český akciový trh letos tak posílil, shrnul Jan Schiesser z Atlantiku FT. Podle něj se po vstupu ČR do Evropské unie otevřela cesta k investicím těm Investorům (například podílovým fondům), které své investice omezují jen na členské země. Investoři navíc nyní berou české prostředí jako méně rizikové, cílové ceny při nákupních doporučeních jsou podstatně vyšší. Větší důvěrou poctili ale celý region, včetně Polska, Maďarska a zřejmě i Slovenska, a tyto trhy spolu s ČR hodnotí z nových zemí EU jako nejzajímavější. Po vstupu do EU se také překvapivě zrychlilo tempo růstu zahraničního obchodu a průmyslu ČR.
Schiesser se domnívá, že růstu pražské burzy pomohla také celkově lepší situace na evropských a světových akciových trzích v poslední době, kdy klesá cena ropy. Slábnoucí dolar motivuje světové investory, aby přesouvali aktiva do Evropy, zvýší se tak totiž jejich dolarový výnos. Velký příliv zahraničních portfoliových investic se navíc musí vejít do malého počtu likvidních titulů na pražské burze, není proto divu, že jejich cena stoupá tak prudce.
Schiesser přitom tvrdí, že nejde bublinu, která za nějaký čas splaskne. Soudí, že některé domácí tituly mají další růstový potenciál, například Český Telecom, nebo i Unipetrol, pokud tyto akcie zůstanou na veřejném trhu.