Článek
Předchozí výběrové řízení SÚRAO stopla v prosinci 2025. „Nynějším zrušením veřejné zakázky na hluboké vrty jsme překvapeni. Očekáváme proto od Správy i státu jasné vysvětlení dalšího postupu i úpravu harmonogramu,“ okomentoval mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a zároveň starosta Horažďovic Michael Forman (Občané HD).
Bílá sdělila, že za zrušením stála změna stavebního zákona. „Ta měla významný vliv na zadávací podmínky. S realizací hlubokých vrtů se samozřejmě stále počítá,“ potvrdila.
Podle Formana však není reálné stihnout původní termín 2030, kdy už mělo být jasno o lokalitě hlubinného úložiště i jeho záložním umístění. „Bez vrtů nelze získat potřebné informace pro výběr oblasti. Obáváme se, že bude vzrůstat tlak na dodržení politického termínu bez ohledu na geologická data z hloubky horninového prostředí,“ podotkl mluvčí platformy.
Dále upozornil, že změna stavebního zákona umožňuje obejít vlastníky pozemků i opomíjet dotčené samosprávy ve vybraných lokalitách. Konkrétně jde o Březový potok v Pošumaví, území poblíž obce Horka a Hrádek na Vysočině a také Janoch u Temelína.
Snížené požadavky
Podle Formana může nově investor nebo zmocněná osoba vstupovat a vjíždět na jakékoliv pozemky a provádět průzkumné práce i bez souhlasu jejich majitelů. „Rozhodnutí o umístění úložiště bude ovlivňovat život místních obyvatel po mnoho generací. Proto považujeme za zásadní skutečné narovnávání práv dotčených obcí a rovněž transparentní a odborný postup,“ doplnil Forman.
Původní plán počítal se sedmi vrty v každé ze čtyř zmíněných lokalit. Nově SÚRAO snížila požadavek pouze na jeden 600 metrů hluboký vrt v každé dotčené oblasti. Až po provedených měřeních měla vybrat dodavatele na další práce. I toto výběrové řízení však bylo zrušeno. Podle platformy za tím stála neochota uchazečů převzít riziko se zajištěním pozemků.
Matěj Machek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který obce zastupuje v poradním panelu expertů SÚRAO, si nedovede představit výběr lokality bez údajů z naplánovaných hlubokých vrtů.
Hlubinné úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren má v Česku vzniknout do roku 2050.
