Nejrušnější bod centra Plzně zezelenal. Na Pětatřicátnících teď stromy rostou skrz střechy

„Do detailů promyšlený projekt, smysluplná proměna,“ řekl Novinkám Aleš Tolar (STAN), náměstek plzeňského primátora. „Prostor se podařilo výrazně zlidštit a ozelenit, záhony, které zde byly, jsou nyní výrazně zkultivované, nechybí důstojná připomínka 35. pěšího pluku,“ zrekapituloval. Město za úpravy zaplatilo 26 milionů korun.

Nevzhledná křoviska plná poházených odpadků jsou pryč, nahradily je pestré květinové záhony. Ke třem zdejším listnáčům přibylo deset platanů, z nichž dva prorůstají širokými otvory v plochých ozeleněných střechách nových objektů – ty nahradily původní omšelé kiosky; jeden bude sloužit jako rychlé občerstvení, druhý jako zastávka MHD s trafikou. Novinkou jsou pouliční hodiny, mozaiková dlažba na chodnících, lavičky, informační cedule.

Stromy se sázely nedávno navzdory letním vedrům, přitom ze stejného důvodu byla odložena výsadba vzrostlých jilmů na revitalizované části náměstí Republiky. „Platany jsou odolnější a mají tady o trochu lepší podmínky,“ poznamenal Tolar. Srážková voda ze střech stánků je svedená ke kořenům stromů, záhony jistí nainstalované zavlažovací systémy.

Za novou koncepcí stojí architekti z projektstudio8. „Chtěli jsme tento neutěšený kout s divnými stánky vylepšit, aby skutečně odpovídal středu města,“ připomněl Oldřich Janout ze zmíněné projekční kanceláře. „Myslím, že se to povedlo,“ dodal.

Spokojený je i primátor Roman Zarzycký (ANO): „Nová podoba sadů Pětatřicátníků patří k nejvýraznějším proměnám centra města. Plzeň díky ní získala další důstojný prostor.“

Stále však jde svým způsobem o proluku, která vznikla v roce 1969 demolicí rozlehlého bloku kasáren 35. pěšího pluku. Platný územní plán počítá s tím, že by mohla být někdy v budoucnu zastavěná, podle primátora to však není na pořadu dne.

Pětatřicátníky hyzdily reklamní plachty na domech, které odtud zmizely v souladu s nařízením radnice počátkem prázdnin. Jedna nicméně visí hned za rohem. „Máme slíbeno, že během několika dnů dojde k penalizaci dotčených subjektů,“ podotkl Zarzycký. U nainstalovaných velkoplošných obrazovek se čeká, až v roce 2028 vyprší příslušná povolení.

Zaniklá kasárna slavného regimentu připomíná pamětní deska z devadesátých let, nově i informační tabule a desky vsazené do chodníku s názvy bitev, v nichž se vyznamenali „hoši jako květ“. Od úspěšné obrany Vídně před Turky v roce 1683, přes vítěznou bitvu s Napoleonem u Lipska roku 1813, krvavou řež u Solferina v roce 1859 až po bitvu u Zborova za první světové války.

„Vybrali jsme jen ty nejzásadnější, které ovlivnily dění v Evropě, kdyby tam byly všechny, tak se sem nevejdou ani náhodou,“ poznamenal Petr Schleiss ze spolku K.u.K. Infanterie Regiment Nr. 35.