Článek
Starosta Krnova Tomáš Hradil (Patrioti pro Krnov) poukazuje na to, že proplácení pomoci se neúměrně prodlužuje. „Ty nůžky mezi schválením dotace a vyplacením peněz se stále více rozevírají,“ upozornil Hradil.
„Běžně to funguje tak, že v momentě, kdy vysoutěžíme zakázku na nějakou povodňovou opravu a máme podepsanou smlouvu se zhotovitelem, tak přeposíláme žádost o proplacení peněz. Nějakou dobu to fungovalo docela dobře, pak se ale začaly lhůty protahovat až na měsíce,“ popsal současný stav starosta Krnova.
Obce ve společném dopise upozorňují, že nejistota ohledně termínů proplacení může komplikovat úhradu provedených prací a dále zatěžovat jejich rozpočty. „Nejde o to, že by obce obnovovat nechtěly, nebyly připravené nebo nekonaly. Bez rozhodnutí o dotaci však nemají práce z čeho zaplatit,“ poukazují signatáři.
V Krnově se zpožděné dotace dotkly například zaplaveného kina a divadla. „Museli jsme si vzít úvěr 95 milionů korun, protože už měsíce čekáme na stejně vysokou platbu. Pokud bychom to neudělali, museli bychom úplně zastavit veškeré opravy,“ zdůraznil Hradil.
Opravy musí platit z úspor
Signatáři v dopise zdůrazňují, že obce i města na některé nejnutnější opravy a přípravu projektů použily podstatnou část vlastních rezerv, které si po řadu let vytvářely na velké a dlouhodobě plánované investice.
Jsou ale také obce, které takové rezervy vůbec nemají. „Ty termíny se prodlužují a je to složité i pro nás. Jako město si můžeme vzít úvěr, máme na úřadě aparát pracovníků, kteří se s tím nějak vypořádají. Ale pro ty malé obce je to šílené, oni prostě nemají peníze, nemůžou opravovat a je to pro ně byrokraticky obrovsky složité,“ upozornil krnovský starosta.
Podepsaní starostové a starostky
Jarmila Schnaubeltová (Bohušov), Jiřina Heinischová (Brantice), Petr Náhlý (Čaková), Jan Bezděk (Dívčí Hrad), Marcel Chovančák (Hlinka), Martin Hradil (Holčovice), Tomáš Gronkowiec (Hošťálkovy), Martin Korduliak (Jindřichov), Jana Helekalová (Karlovice), Kateřina Lorišová (Krasov), Tomáš Hradil (Krnov), Miroslav Řezníček (Liptaň), Michaela Hermanová (Nové Heřminovy), Anna Fischerová (Oborná), Jana Dohnalová (Osoblaha), Radka Drgáčová (Petrovice), Lenka Drozdová (Slezské Pavlovice), Daniela Skotnicová (Staré Heřminovy), Alois Šimčík (Světlá Hora), Tomáš Spáčil (Široká Niva), Zbyšek Pecháček (Třemešná), Salome Sýkorová (Zátor)
Na zpožděné proplácení státní pomoci upozorňuje také starostka Brantic Jiřina Heinischová (SNK). „Pomalé získávání a proplácení části státní pomoci nutí obec financovat obnovu také z peněz původně určených na jiné investice,“ řekla ČTK.
Starostové požadují zálohové financování, průběžné proplácení nákladů nebo jiný mechanismus, který obcím umožní obnovu financovat bez dalšího zadlužování. Zároveň odmítají, aby byly znevýhodněny obce, které zahájily naléhavé opravy v očekávání slíbené státní podpory.
Zároveň žádají osobní jednání se zástupci vlády, ministerstva pro místní rozvoj a Centra pro regionální rozvoj a také písemné sdělení přijatých kroků a termínů jejich splnění.
Podpora na obnovu bydlení se zvýší
Ministerstvo pro místní rozvoj v minulých dnech rozhodlo o navýšení dotace na podporu opravy obydlí po povodních z roku 2024 v programu Živel 3 o 482 milionů korun. Celková státní podpora domácnostem tak bude téměř 3,7 miliardy korun, spolu s podporou krajů pak přesáhne 4,2 miliardy korun.
Program Živel 3 je nicméně určený fyzickým osobám a dotaci je možné použít na opravu poškozeného obydlí nebo na výstavbu a nákup nového obydlí.
Podpora nyní podle ministerstva může být poskytnuta na všechny žádosti, které úspěšně splnily podmínky nebo se ještě vyhodnocují. Jedná se o více než 4700 žádostí, z toho přibližně 73 procent z Moravskoslezského a 26 procent z Olomouckého kraje. Zhruba 30 žádostí je z dalších krajů, zejména ze Zlínského. Nejvíce se obnova obydlí týká Opavy a Krnova. Z každého z těchto měst bylo podáno přes 800 žádostí.
