Vaňková i Grolich kvitují jednotné vedení nemocnic v Brně

V Jihomoravském kraji jsou fakultní nemocnice a další zařízení zřizovaná státem, dále devět nemocnic zřizovaných krajem, a to například ve Znojmě, Kyjově nebo Břeclavi. V Brně jsou pak také městská Úrazová nemocnice a Nemocnice Milosrdných bratří.

„Vnímám současná negativa spojená s roztříštěností zřizovatelů, včetně našich dvou městských nemocnic. Z tohoto pohledu si myslím, že sloučení managementu může být po ekonomické i organizační stránce vhodným krokem, stejně tak jako případná bližší spolupráce nemocnic působících ve městě,“ uvedla Vaňková.

Podle ní je finanční zdraví zdravotnických zařízení základním předpokladem pro to, aby se občanům dostávalo špičkové péče. Vaňková zároveň uvedla, že se jí dobře spolupracuje jak s končícím ředitelem Fakultní nemocnice Brno Ivem Rovným, tak s Vlastimilem Vajdákem, který vede svatou Annu a CKTCH a od 2. února z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví povede místo Rovného i Fakultní nemocnici Brno.

„Spolupráce s panem ředitelem Fakultní nemocnice Brno Rovným byla z pohledu mé pozice vždy na výborné a profesionální úrovni. Totéž platí i o panu řediteli Vajdákovi. Je zřejmé, že schopné manažery, kteří by dokázali nemocnice provést transformací a řídit nový velký subjekt, v Brně máme,“ zdůraznila Vaňková.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) byl k původním spekulacím o jednotném managementu skeptický se slovy, že se to řeší po každých volbách a nikdy se to nenaplnilo. Nyní však ministr Adam Vojtěch (ANO) přetavil slova v činy a nemocnice sjednotil. „Pro Jihomoravský kraj bude výhodou mít na komunikaci kolem plánování zdravotní péče v kraji jednoho partnera. Řídit ale takto velký kolos je obrovská výzva,“ uvedl jihomoravský hejtman, pod kterého na kraji spadá gesce zdravotnictví.

Situaci sledoval i Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity, jejíž studenti vykonávají v nemocnicích praxe a řada akademiků je s nemocnicemi spojena úvazky nebo společnými pracovišti. Sám Bareš je neurolog se zkušenostmi ze svaté Anny. „Jako lékař jsem za svou profesní dráhu zažil vícero diskuzí nad moderní podobou zdravotnictví a nemocnic,“ přiznal.

Na univerzitě se na problematiku dívají v dlouhodobém horizontu ve spojitosti s demografickým vývojem, kdy klesá porodnost, ale také stárne populace. „To vše bude v příštích desetiletích znamenat rostoucí tlak na dostupnost lékařské péče i na personální kapacity zdravotnických zařízení včetně nelékařských profesí. Považuji za nezbytné uvažovat o těchto otázkách komplexně a s dostatečným předstihem,“ zdůraznil Bareš s tím, že vnímá jako přirozené a zodpovědné, aby univerzita připravující budoucí generace zdravotníků byla součástí této odborné debaty.

Podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martina Repka jsou obě brněnské fakultní nemocnice stejně jako další spolupracující zdravotnická zařízení v Brně a kraji pro fakultu klíčovými a vysoce kvalitními partnery. Bez jejich úzké spolupráce by nebylo možné zajistit klinickou výuku studentů ani specializační vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických profesí.

Respektuji rozhodnutí ministra zdravotnictví týkající se dalšího uspořádání řízení brněnských fakultních nemocnic a věřím, že i v tomto rámci bude zachována kontinuita a rozvíjena spolupráce mezi fakultou a oběma fakultními nemocnicemi,“ dodal Repko.

Podle něj má spolupráce zásadní význam nejen pro univerzitu a nemocnice samotné, ale i pro celý systém vzdělávání zdravotnických profesí a poskytování zdravotní péče. „Těším se na konstruktivní a profesionální spolupráci s vedením Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny ve prospěch našich studentů, zdravotnických pracovníků a pacientů,“ uzavřel Repko.