Článek
„Ovocnáři právě začínají nabízet zákazníkům nejranější odrůdy, jako je Spring Blush, Aurora nebo Tsunami,“ potvrdil Ivo Pokorný, předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska. „Sadařů, kterým sady úplně zmrzly, je málo, proto se dá říct, že úroda je průměrná,“ dodal.
Mrazy částečně poničily úrodu i v sadech v brněnském Starém Lískovci. I v něm tedy začali meruňky prodávat. „Po hubených letech jsme rádi za každou zralou meruňku. Loni jsme sklidili pouhé dvě tuny, což je nic. Zájem je tedy obrovský,“ potvrdil vedoucí sadů Vít Blaha s tím, že začátkem týdne začal s kolegy prodávat odrůdu Tsunami, další druh by měl dozrát v brzké době.
Samosběr za padesát
Na okraji Brna pěstují na osmnácti hektarech sedm odrůd tohoto ovoce. Plodit by mělo až do konce července. Prodávají ho tady za šedesát pět korun za jeden kilogram. „Což je široko daleko nejnižší a férová cena. Nechceme ji šroubovat do nebetyčných výšin, byť bychom letos mohli, protože hlad po meruňkách je obrovský,“ uvedl Blaha. V sadech pěstování zkomplikovaly nedávné kroupy. Poškozené meruňky proto pěstitelé prodají na zpracování, díky čemuž vyjdou levněji.
Jaro bylo chladné, včely nestačily opylovat květy meruněk.
Později než ostatní sadaři začne meruňky formou samosběru prodávat společnost Patria Kobylí. Za kilogram u ní zákazník zaplatí padesát korun. „Děláme to tak už třetím rokem, využíváme sociální sítě. Jsme s tím spokojeni a o samosběr je zájem,“ potvrdil vedoucí divize Sady Michal Schovánek. I v Kobylí bude úroda menší, rovněž ji totiž poznamenalo částečně chladné jaro.
Mají meruňky budoucnost?
V Mikulčicích na Hodonínsku nemají na stromech nic. Úroda meruněk letos, stejně jako vloni, totálně zmrzla. „Nemáme co prodávat, naštěstí nejsme závislí jen na meruňkách,“ popsal Leo Balun ze společnosti ZP Mikulčice. Meruňky tam pěstují na sedmi hektarech a doufají, že příští rok se urodí.
Nabízí se otázka, zda mají meruňky na jižní Moravě ještě nějakou budoucnost. „To je to, co nevíme. Bohužel počasí je alfa a omega. Když se rozjaří moc brzy, meruňky se nachystají na kvetení a přijde mráz,“ řekl Blaha ze sadů ve Starém Lískovci. Sadaři už dokážou svoji práci proti mrazům ochránit, proces je ale nákladný. „Ochrana proti mrazům je vždycky otázkou nákladů. Sadař musí zvážit, jestli se vůbec do protimrazové ochrany pustí. Navíc nikdo nemůže garantovat, jestli bude mrznout jednu, nebo pět nocí, to už si každý rozmyslí,“ uvedl Blaha.
Budoucnost vidí v pozdějších odrůdách. „Vysadili jsme na pár hektarech novou mrazuvzdornou odrůdu Bergeval a opravdu přečkala zimu ve slušné kondici,“ dodal zemědělec. Dní s jarními mrazy v Česku v souvislosti s klimatickou změnou sice postupně ubývá, ale hlavním problémem je to, že rostliny začínají kvést mnohem dříve než v minulosti.
