Buffalo Bill před 120 lety vystoupil se svou show v Brně, davy šílely a náčelníka Iron Taila uchvátily šaliny

Jen pro přesun obrovského týmu potřeboval Buffalo Bill hned tři vlaky. Přivezl Evropanům ochutnat nejen Divoký západ s jeho kovboji a indiány, se scénami, díky nimž se stávali svědky šarvátek v drsném americkém pohraničí, ale také do detailů propracovaný marketing.

Navštívil jen Moravu a Slezsko (pozn.: Brno, Přerov, Ostravu, Český Těšín, Opavu a Jihlavu) a Čechy vynechal. Prahu měl v plánu, ale kvůli tamním úředníkům a jejich údajně přehnaným požadavkům tuto část cesty zrušil. Mimo jiné trvali na tom, že sedadla pro návštěvníky musí být pevně ukotvená. Kapacita jediné show byla neuvěřitelných 12 000 diváků.

„Jako reklama na představení šel ulicemi Brna pěšky nekonečný průvod mířící z nádraží na místo budoucí show (pozn.: prostor dnešního koupaliště Dobrák v Králově Poli),“ řekl Novinkám Petr Vachůt z Muzea města Brna. V čele průvodu jely na koních mladé „kovbojky“, za nimi vlajkonoši a zástup uzavíraly stovky jezdců. Ulice byly doslova zaplněné lidmi. Z celého vystoupení v Brně se ale podle muzejníků nedochovala jediná dobová fotografie.

Buffalo Bill byl sice dobrodruh, ale marketing měl dokonale promyšlený. Tři vystoupení se konala 11. a 12. srpna na tehdejším vojenském cvičišti v Králově Poli. Cody vyslal do Brna několik dní předem jeden železniční vagon se svým organizačním týmem. Ten se postaral o to, že bylo město oblepeno jeho plakáty, na nichž nescházeli bizoni ani portrét Buffalo Billa s nápisem „I am coming“ (česky: "Přicházím").

Codyho tým byl schopen za pár hodin postavit celý areál pro vystoupení, zatímco šedesátiletý Bill v Hotelu Grand, jednom z nejluxusnějších hotelů Rakouska-Uherska, přijímal návštěvy a ve chvílích volna si v koupeli nahříval své revmatismem stižené kosti.

Už jen průvod členů jeho show v ulicích, jejíž oficiální název byl Buffalo Bill's Wild West and Congress of Rough Riders of the World, strhl akčními scénami veřejnost natolik, že na vstupenky se stály fronty a ženy prý „šílely“.

Jedna z historek vypráví o tom, že dámy byly tak fascinované bronzovou kůží indiánů, že se snažily dostat se do jejich tábora a dotknout se jich. Proto prý musely být v jeho okolí posíleny hlídky četníků. „Doložené je aspoň to, že právě při této příležitosti vyjela poprvé do brněnských ulic jízdní policie,“ uvedl Vachůt.

A Indiáni - do Brna přijeli Siouxové, Póniové, Arapahové, Vrány i Čejeni - prý chodili na pivo ke kulturnímu domu Semilasso a moc si ho pochvalovali. Náčelník Siouxů Sedící býk sice kdysi také jezdil po světě se show Buffalo Billa, v roce 1906 už byl ale šestnáct let po smrti.

Do moravské metropole ale přijela jiná legenda, Codyho blízký přítel, náčelník Siouxů Iron Tail (česky: Železný ohon). Možná i díky němu se pak brněnské šaliny, lokální označení pro tramvaje, staly legendární. Když totiž náčelník poprvé spatřil šalinu, údajně prohlásil: „Bílý muž je mocný, když umí rozhýbat dům.“ Iron Tail neproslul jako válečník, ale jako model. Byl jedním ze tří mužů, podle nichž sochař James Earle Fraser o sedm let později vymodeloval profil indiána na americké pěticentové minci, slavném Buffalo nickelu.

Show nebyla všemi nadšeně přijata. Nejásali v Brně-Husovicích. „V dobových novinách jsou i takové perličky, že například tam otvírali po strašném národním vypětí novou sokolovnu, ale o tom víkendu vystupoval i Buffalo Bill, a tak sokolovna nikoho nezajímala,“ uvedl Vachůt. Navíc Spolek pro ochranu zvířat protestoval proti údajnému krutému zacházení s koňmi. Jeho členům se nelíbilo například povalení koně, kdy si kůň pod jezdcem lehne. Nešlo o žádné týrání, ale o prvek z klasického westernového ježdění.