Článek
„Je to o zvyšování fyzické odolnosti a přípravě na výkon činnosti v jednotce v rámci disciplín TFA. Zkratka se česky překládá jako Nejtvrdší hasič přežije,“ řekl na místě spolupořadatel Tomáš Horský, který vede žižkovské dobrovolné hasiče a pracuje jako krizový specialista v hodnosti podplukovníka u požární ochrany Pražského hradu.
Adrenalinová akce, které se účastnila skoro stovka mužů a žen, byla šestým závodem letošní ligy a jednalo se o pražské a středočeské kolo. „Jinde se ještě rozhazují hadice nebo se používá palice se závažím, tady zase máme jako specifickou disciplínu televizní věž,“ vysvětloval Horský za jehož zády běhali po jednom muži i ženy ve výstroji a výzbroji, někteří i s dýchací maskou na obličeji.
Hasiči začínali na čas na takzvané zkrácené trase, když po startu museli překonat třímetrovou výškovou bariéru. Hned pak prolézali tunelem s barelem vážícím dvacet kilo. Figurína na dalším stanovišti měla dokonce osmdesát kilo a podle výrazů ve tvářích soutěžících bylo vidět, že jim dává zabrat.
Následovalo tahání dvacetikilového břemena na laně do výšky na postavené konstrukci, kam museli po žebříku, a pak zase dolů, a dále přehazování veliké pneumatiky od traktoru třikrát tam a zpátky. „Naše trať je zkrácená, protože to nejhorší čeká závodníky na konci, a to je vyběhnutí žižkovské věže do 93 metrů, je to 736 schodů,“ uvedl Horský.
Hasič Tomáš Horský
Sám žižkovský vysílač na čas nevybíhal a ani se k tomu nechystá. „Nejsem blázen,“ zasmál se s tím, že věž dobře zná. „Několikrát jsem si nahoru vyšel, protože při práci u profesionálních hasičů jsem měl kdysi na starosti bezpečnostní dokumentaci zdolávání požáru pro tento objekt,“ doplnil s tím, že ve službě je už dvaadvacet let.
S číslem 14 na helmě před chvíli absolvoval celou trasu včetně vysílače šestnáctiletý Jan Englich ze sboru dobrovolných hasičů ve Zdibech u Prahy. „TFA běhám jen rekreačně v kategorii dorostenci. Na začátku nás čekala zkrácená trať, asi abychom byli víc vyčerpaní na vyběhnutí vysílače,“ usmál se s tím, že na to ale trénují a jsou na to zvyklí.
Číslo 14, šestnáctiletý Jan Englich, při vytáhnutí břemene na konstrukci
Zdolání vysílače čekal podle svých slov horší. „Přes prázdniny jsem totiž moc netrénoval. Nakonec to ale bylo příjemné, i když běžet jsem zvládnul jen prvních patnáct pater. Pak už začaly odcházet nohy a nešlo to úplně dodýchnout, takže jsem přešel do rychlé chůze,“ přiznal.
Líbilo se mu, že na každém patře byly značky, kolik toho ještě zbývá nahoru. „To mi dodávalo energii, že už je to jenom kousek. Byl to můj první závod do schodů, a byl to rozhodně nejtěžší závod, který jsem kdy běžel,“ dodal mladík. Jak uvedli předem spoluorganizátoři pražské a středočeské ligy: „Bude to jiné, bude to tvrdé, bude to Žižkov!“