Článek
Hlavnímu městu dle kritiků již dnes chybí 10 tisíc míst ve školkách, 6 tisíc míst na základních školách a 3 tisíce míst na středních školách. „Já bych nechtěl vinit konkrétní lidi, protože ten problém je známý díky demografické statistice už 15 let a táhne se tak přes několik volebních období. Ministerstvo školství má totiž k dispozici spolehlivá data na léta dopředu, která příchod silných ročníků jasně predikovala,“ popsal demograf a statistik Petr Mazoucha z VŠE.
Podle něj není problém v tom, že by čísla o počtu žáků chyběla, ale že je politická reprezentace dostatečně nesledovala. „To, kde se stala chyba, je, řekl bych, že se málo po těchto datech ptá ta výkonná složka, to znamená magistrát, popřípadě kraje. Pokud se v regionech mají dělat koncepční změny, nastává ideální patnáctileté období stability, kdy počty studentů až do roku 2040 víceméně neporostou,“ uvedl Mazouch.
„Je tam hrozně důležitá otázka nabídky a poptávky. Pokud je velká poptávka po všeobecném vzdělání a ani magistrát, ani stát nezajišťuje to, aby ho děti v uplynulých dlouhých letech mohly získat, tak je to problém, který překračuje kompetence úzké skupiny odborníků,“ dodala expertka na školství Blanka Pravdová.
Řešení je stavět
Dlouhodobým řešením, na kterém město pracuje, je uzavírání tzv. kontribučních smluv s developery. „Developeři musí u každé obytné stavby, povinně podle zadání městské části, přistavět budovy spjaté s občanskou vybaveností všeho druhu. Například 20 % projektu musí vždy být škola, školka a tak dále,“ řekl dříve Novinkám Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Hlavního města Prahy (IPR), který s kolegy připravil 28. května schválený nový územní plán Prahy.
Kolem 40 % středoškoláků současně dojíždí ze středních Čech. Mluví se proto o výstavbě velkých středoškolských kampusů na hranici Prahy a středních Čech i posílení všeobecných oborů na úkor těch příliš úzce specializovaných. Dokud ale nedojde k legislativnímu a finančnímu propojení Prahy a Středočeského kraje v oblasti školství, situace zůstane kritická.
„Krátkodobě se určitě dají rozšiřovat počty dětí na třídu, ale ne donekonečna – maximálně kolem 34 žáků na třídu. V horizontu osmi let jednoznačně tím řešením musí být budovat kapacity. Jakýmkoliv způsobem, kdekoliv, jakkoliv,“ uzavřel právník zabývající se školstvím Jan V. Mušuta s tím, že dlouhodobě je nutná investice do velkých školních zařízení.
