Článek
Cílem programu je „nakopnout“ vývoj v oblasti umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky, robotiky, kybernetických schopností nebo vesmírných systémů. Tedy v oblastech, které se stále více využívají při modernizaci armádních technologií. A to ať už jde o drony, protivzdušnou obranu či komunikační a satelitní systémy.
„Třeba AI se využívá v systémech, které se běžně nasazují do bojiště. Jsou to například pozemní drony, tedy autonomně naváděné prostředky, které dokáží dopravovat munici pro vojáky nebo zásoby,“ popsal Novinkám analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
„Evropa si nemůže dovolit být pomalá, když hrozba je rychlá. Inovace jsou silnou stránkou Evropy. Tak je pojďme konečně využít,“ vyzdvihl zpravodaj legislativy lotyšský europoslanec Ivars Ijabs (frakce Renew), který působí ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.
Hlavní předností programu Agile má být rychlé uvolňování finančních prostředků a odstranění byrokracie. Proces udělování grantů by měl trvat jen čtyři měsíce. Zjednodušit se má i následné propojení mezi malými a středními podniky a „hlavními dodavateli“ obranného průmyslu, tedy velkými evropskými zbrojovkami.
Rychlostí se ovšem vyznačoval i vznik programu, který se podařilo schválit během rekordních sedmi měsíců od předložení návrhu. Podle europoslance Ondřeje Krutílka (TOP 09) to dokládá vysokou podporu ze strany sedmadvacítky.
Pro nový program zvedla ruku i většina českých europoslanců. Proti byli jen tři - Ivan David (SPD), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (oba za Stačilo!).
Podle europoslanců, kteří nový program podpořili, jde o příležitost pro české firmy. „Propojit evropské financování s českým výzkumem, vývojem a výrobou je příležitost posílit naši bezpečnost i konkurenceschopnost,“ vyzdvihl stínový zpravodaj legislativy europoslanec Jan Farský (STAN) a uvedl, že české firmy mají velký zájem se zapojit.
Také poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) považuje za důležité, aby se prostředky nekoncentrovaly pouze v několika státech s nejsilnějším obranným průmyslem, ale aby příležitost dostaly firmy z celé Unie.
V případě úspěchu programu by pro něj mohla Unie v roce 2028 uvolnit až jednu miliardu eur, dodal Ijabs.
„Jde o velmi žádoucí iniciativu, protože se stává, že skutečně i dobré nápady se bohužel nepodaří rozjet kvůli chybějícím finančním prostředkům,“ uzavřel analytik Havlíček.
