Hlavní obsah

Švýcaři nárok na peníze uhlobarona Měkoty nemají

Právo, Matěj Říha

Švýcarská banka Credit Suisse nemá nárok na 280 milionů korun z pozůstalosti po zemřelém miliardáři a uhlobaronovi Luboši Měkotovi. Dlouholetou právní bitvu pravomocně ukončil pražský vrchní soud, který potvrdil rozhodnutí podřízené instance a žalobu banky definitivně zamítl. Právo má písemný verdikt z 30. července k dispozici.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Švýcarská banka Credit Suisse údajně poskytla peníze Měkotovi na stavbu projektu Rezidence Kavčí Hory.

Článek

Banka peníze údajně poskytla na výstavbu bytového projektu Rezidence Kavčí hory, jehož dominantou je známý objekt na pražské Pankráci. Měkota, který zbohatl při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS), projekt ovládal.

V roce 2013 však zemřel na golfovém hřišti u Karlštejna, kde ho pravděpodobně postihla náhlá srdeční příhoda. Firma, ve které oficiálně působil jako člen dozorčí rady, následně skončila v insolvenci. Insolvenční řízení je ve fázi, že byla povolena reorganizace této společnosti.

Druhé zamítnutí žaloby

Švýcarský finanční ústav se s žádostí o peníze přihlásil až rok a půl po Měkotově smrti. Pohledávka však nebyla zahrnuta do řízení a banka se jejího uznání začala domáhat žalobou u českých soudů. Poprvé byla neúspěšná v roce 2018, kdy žalobu pražský městský soud zamítl. Po zásahu odvolacího soudu se ale musel případem zabývat znovu.

Soud však názor nezměnil a loni opět žalobu zamítl. Nyní rozhodnutí definitivně potvrdila i nadřízená instance, podle které je verdikt správný.

Švýcaři se peněz po českém uhlobaronovi vzdát nechtějí

Krimi

Justice se shodla, že důvodem pohledávky nebyla úvěrová smlouva z března 2007, jak to v žalobě tvrdila švýcarská banka. Podle soudů dokonce tato smlouva vlastně nikdy nevznikla.

„Dlužníka nezavazuje, neboť nebyla řádně podepsána předsedou představenstva a jedním členem představenstva tak, jak se mělo stát,“ napsal do pravomocného rozsudku předseda odvolacího senátu František Kučera.

Jeden podpis místo dvou

Onen podpis pod úvěrem patřil Petru Žižkovi, který s Měkotou podnikal a po jeho smrti se stal správcem dědického řízení. Druhý podpis od někoho z vedení společnosti pak chyběl. To bylo proti pravidlům, která byla nastavena tak, že pod podobnou smlouvou musejí být parafy dvě.

Credit Suisse se však bránila tím, že podle švýcarského práva bylo vše v pořádku. Podle českých soudů ale nebylo potřeba se vůbec touto otázkou zabývat vzhledem k tomu, že smlouva de facto nikdy nevznikla. „Je též zcela bez významu, že právní řád Švýcarské konfederace připouští uzavření úvěrové smlouvy i ústní formou,“ doplnil soudce Kučera.

Šéf Credit Suisse po skandálu se špehováním končí, akcie banky klesly

Ekonomika

Švýcarský bankovní gigant má v českém soudním sporu poslední možnost. Může ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu, který tak může kauzu přezkoumat.

Na vazby mezi Credit Suisse a Měkotou přišla švýcarská policie při vyšetřování privatizace MUS, která se odehrála v době, kdy byl předsedou vlády za ČSSD současný prezident Miloš Zeman. U banky měla účty společnost Edwards Consulting, která patřila Měkotovi. Švýcarští policisté na těchto účtech následně zmrazili přes 1,6 mi­liardy korun.

České soudy v minulosti uvedly, že Credit Suisse spíše Měkotovi poskytovala nestandardní služby. Ty spočívaly v tom, že si Měkota do banky uložil peníze, které pak použil na podnikání, a žádný úvěr ve skutečnosti neexistoval. Stíhání Měkoty v souvislosti s kauzou MUS bylo po jeho smrti zastaveno v Česku i ve Švýcarsku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám