Článek
„Jednoduše řečeno bude to ‚deal‘ mezi Evropou a Spojenými státy, které potvrdí, že článek pět platí, a Donald Trump za to získá příslib, že evropští spojenci budou vydávat na obranu pět procent,“ uvedl jeden z členů české výpravy, která do Haagu vyrazí.
Článek pět Washingtonské smlouvy říká, že napadení jednoho člena je napadením všech zemí Severoatlantické aliance.
Během vyjednávání stanovisek, která by měl summit přijmout, nebylo podle českých vyjednavačů těžké Američany přesvědčit, že mají článek pět posvětit: „Složitější bylo se shodnout na tom, že hlavní hrozbou je Rusko.“
Americký prezident dlouhodobě volá potom, aby evropské státy převzaly více odpovědnosti a připravovaly se samy na svou obranu. Před nedávnem znovu zpochybňoval alianční solidaritu a řekl, že Spojené státy nepřijdou na pomoc zemím, které nebudou investovat do obrany více peněz.
Českou výpravu do Nizozemí povede prezident Petr Pavel, který minulý týden uvedl, že cílem NATO by měla být emancipace Evropy v obranných otázkách.
„Je to volání po tom, zajistit, že budeme schopni bránit naše vlastní zájmy i bez aktivní americké podpory, pokud to bude třeba,“ řekl na bezpečnostní konferenci Globsec.
Pavel i Fiala pro pět procent, Babiš říká ani náhodou
Již dříve prezident uvedl, že Česko podpoří zvýšení závazku k obranným výdajům až na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2032 a také k výdajům ve výši 1,5 procenta HDP na dopravní a další infrastrukturu, která s obranou souvisí. Stejně se k navýšení výdajů staví i premiér Petr Fiala (ODS).
Naopak se to nelíbí opozici. Lídr ANO Andrej Babiš v úterý vládu i prezidenta za jejich slib kritizoval. „To nemůžeme dopustit, tím bychom zničili sociální smír,“ prohlásil ve Sněmovně.
Česko dnes vydává na obranu dvě procenta HDP, což představuje zhruba 160 miliard korun za rok. Tři a půl procenta by bylo 280 miliard korun. Fialova vláda se zavázala, že by se měl obranný rozpočet do roku 2030 každoročně zvyšovat o dvě desetiny procenta.
Podle vyjádření generálního tajemníka NATO Marka Rutteho by evropské státy měly peníze směřovat hlavně do protivzdušné obrany. Podle odhadů bude muset Česko investovat do nákupu protiraketového štítu - například amerických raketometů Patriot - stovky miliard korun.
Česká delegace by měla podle not, které už schválila vláda i Hrad, na summitu hájit stanovisko, že „Rusko je nejvážnější přímou hrozbou pro euroatlantický prostor, a proto je potřeba dál posilovat obranný průmysl“.
Prezident by měl ve svém projevu uvést, že „Česko má zájem na potvrzení závazku k podpoře Ukrajiny, a to včetně zefektivňování koordinační role NATO ve vojenské pomoci“.
