Článek
Slavnostní družina v historických kostýmech vyrazila krátce po páté hodině z Malostranského náměstí a zamířila přes most na Křižovnické náměstí. V průvodu jel na koni český král a římský císař Karel IV. ve společnosti choti Anny Svídnické, doprovázeli je rytíři na koních, měšťané, bubeníci a další muzikanti.
„V letošním roce jsme se soustředili na zachování podoby průvodu tak, aby co nejvíc odpovídal době Karla IV. Vidíte rekonstrukci původních dobových oděvů, zbroje a praporců. I hudba, kterou uslyšíte, je velice věrná době 14. století,“ řekl Zdeněk Bergman, ředitel Muzea Karlova mostu, které akci pořádá.
Pochod sledovaly stovky lidí, kteří si přivstali, nebo se na podívanou zastavili třeba na cestě do práce. Družinu okukovali nejen Pražané, ale také turisté z tuzemska a zahraničí. „Podívejte, je pět ráno a tady jsou lidé ve středověkých kostýmech!“ volala na sebe překvapeně například anglicky mluvící skupina mladých mužů a hned vytahovala mobilní telefony, aby si nečekanou scénu zachytila.
Na staroměstské straně se pak odehrál slavnostní akt poklepání základního kamene, stejně jako v roce 1357. Plánovaný byl symbolicky na čas 5:31, průvod měl ale mírné zpoždění.
„Z dobových pramenů známe jen rok, kdy byl most založen. Tento symetrický okamžik - datum 1-3-5-7-9-7-5-3-1 (postupně: rok 1357, den 9. 7. a čas 5:31 - pozn. red.) - vymodeloval profesor Horský ve svém sborníku o Novém Městě pražském, je to tedy relativně nová záležitost, vědecká hypotéza matematika a astronoma,“ vysvětluje převozník pražský. Hypotéza je ale ničím nepodložená, tehdy se totiž mimo jiné používal juliánský kalendář a datace v římských číslech.
Karlův most je ale podle něj tak významná památka mostního stavitelství a hodnotná venkovní galerie soch, že stojí za to okamžik jeho založení oslavit. „Most si zaslouží mít svůj den, proto to děláme,“ potvrdil.
„Karel IV. je můj životní vzor“
Role panovníka se už po několikáté zhostil historik umění a pražský pedagog Miroslav Smaha. Podle názorů některých je vladaři také velmi podobný. „Máme stejný nos,“ smál se na to konto Smaha.
Co pro něj znamená, představovat na chvíli jednu z největších osobností českých dějin? „Pro mě je to pokaždé neopakovatelný okamžik, něco jedinečného. Karla IV. vnímám jako svůj životní vzor,“ odpověděl.
„Idea středověkého panovníka vychází z toho, že král má být služebníkem svého lidu, zástupcem Krista na zemi, ale ve službě. On na sebe bere tu zodpovědnost, kříž, je spravedlivým soudcem, vladařem, který by neměl být pyšný,“ popisoval odborník.
„Pro všechno, co Karel IV. dělal, měl určitý záměr, vytvářel něco trvalého, co tu bude pro budoucnost, co vydrží po staletí,“ uvedl Smaha s tím, že to platí i pro samotný most, jenž je klíčovou součástí historické Královské cesty. „Jeho zakladatelské činy dodnes připomínají jeho moudrost a vzdělání - a doufám, že budou připomínat na věky,“ dodal.
Na akci se oblekl do královského roucha doplněného opaskem s mečem, pomocí kterého měl král ochraňovat víru, svou vlast i chudé a bezbranné. Na ruce se mu vyjímal korunovační prsten a hlava nesla zlatou korunu. „Je opravdu velmi těžká, těším se, až si ji budu moci sundat. Celý oděv a doplňky váží několik kilo,“ řekl Novinkám.
Připomínala se i legenda o vajíčkách
Součástí oslav byl také doprovodný program. Návštěvníci si mohli poslechnout středověkou hudbu, Muzeum Karlova mostu nabízelo dopoledne několik hodin vstup zdarma a tamní kavárna servírovala vaječné speciality – jako připomínku legendy o tom, že při stavbě mostu se do malty přidávala vejce, aby konstrukce vydržela staletí.
Karlův most, do roku 1870 nazývaný Pražský či Kamenný, je nejstarším dochovaným mostem v Praze a po mostě v Písku druhým nejstarším kamenným mostem v ČR.
Popudem k jeho vystavění byla povodeň roku 1342, jež strhla jeho předchůdce, románský Juditin most. Díla se ujal architekt Petr Parléř. Most byl sice dostavěn až počátkem 15. století, nicméně roku 1378 už po něm jako funkčním přecházel pohřební průvod Karla IV.
