Článek
Dnešní ředitel učiliště pro chovance Věznice Jiřice, ale také externí pedagog na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a člen České kriminologické společnosti si v 90. letech odseděl sedm let za podvod s 1,5miliónovou dotací z fondů Socialistického svazu mládeže (SSM).
Peníze získané z tehdy už postupně likvidovaného SSM v roce 1991 utratil spolu s kamarádem a oba mladíci byli odsouzeni k mimořádně vysokým trestům (Beer původně na devět let).
Po návratu na svobodu Beer začal studovat. Absolvoval obor sociální práce a sociální politika na pedagogické fakultě v Hradci Králové a mediální a komunikační studia na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze, krátce studoval i práva v Brně. Čtyři roky usedal jako přísedící v senátu Městského soudu v Praze.
Jedenáct zájemců
Místo ředitele probační a mediační služby se nedávno uvolnilo poté, co její dosavadní šéf Pavel Štern nastoupil na ministerstvo spravedlnosti do funkce náměstka nové ministryně Heleny Válkové pro oblast vězeňství.
Příjem přihlášek uchazečů uzavřelo ministerstvo v pondělí v poledne.
Jak Právu náměstek Štern řekl, nakonec se jich sešlo jedenáct, konkrétní jména uchazečů však prozradit nechtěl. Vítěz výběrového řízení by se měl funkce ujmout v průběhu dubna nebo v květnu.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková s náměstkem pro vězeňství a trestní politiku Pavlem Šternem (první zleva), náměstkem pro mezinárodní a ústavní právo Petrem Jägerem a náměstkem pro ekonomiku a vnitřní správu Pavlem Kasíkem.
„Nemyslím si, že by probační a mediační služba doposud fungovala špatně, akcentoval bych ale některé činnosti,“ vysvětluje Beer, co by na službě případně změnil. Rezervy vidí hlavně v začleňování čerstvě propuštěných vězňů do společnosti.
„Nefunguje účinný systém péče o tyto lidi. Často se po opuštění věznice ocitají de facto na ulici,“ říká Beer s tím, že problémy se projevily i při loňské lednové amnestii Václava Klause.
Pokud odsouzenému není nabídnuta nějaká základní pomoc s ubytováním a hledáním práce, začíná recidivovat
Z 6,5 tisíce propuštěných vězňů se do roka za mříže vrátila zhruba tisícovka, počty spáchaných trestných činů amnestovanými vězni šly do tisíců a postupně klesající kriminalita v zemi po letech opět vzrostla.
„Je tu určité vakuum, které by se mělo zaplnit nějakým programem. Pokud odsouzenému není nabídnuta nějaká základní pomoc s ubytováním a hledáním práce, začíná recidivovat,“ míní Beer.
Víc využívat psychology
Také pomoc poškozeným například formou pohovoru s psychologem by měla být podle Beera častěji využívána.
„Za rok 2013 probační a mediační služba provedla intervenci u 2250 případů, ale trestná činnost v České republice je stokrát větší. Pomoc psychologa v případě znásilněné ženy nebo okradené babičky může vytvořit systém důvěry, ve kterém mají poškození pocit zastání,“ podotkl Beer.
Pro ochranu společnosti před recidivou pachatelů vidí cestu hlavně v preventivních vzdělávacích programech, a to jak žáků, tak učitelů na školách.