O Číně coby hrozbě ani slovo. Mandát vlády k summitu NATO se od loňska změnil

„Čína není tématem summitu. Vyplývá to jasně ze všech předchozích zasedání na úrovni ministrů jak obrany, tak zahraničí, ale i na nižší pracovní úrovni,“ napsal Novinkám Macinka.

Odpověděl tím na otázku, proč se mandát vlády Čínou nijak nezabývá, na rozdíl od dokumentu, ze kterého vycházela česká delegace vedená Petrem Pavlem na summitu NATO loni v Haagu.

Formálně se letos očekává projednání tří tematických okruhů: obranné investice, obranný průmysl a podpora Ukrajiny.

Dokument loni obsahoval podle informací Novinek „znepokojení“ z působení Číny proti bezpečnostním zájmům spojenců. Vytýkal jí nepřátelské působení v kybernetickém a informačním prostoru i podporu Rusku v agresi proti Ukrajině.

Bezpečnostní analytik a odborník na Rusko Pavel Havlíček má za to, že Čínu nelze vynechat. „Aliance hovoří o Číně jako o straně, která umožňuje pokračování konfliktu na Ukrajině. Nevěřím, že se tento postoj po letošním summitu NATO změní. Čína se chová pořád stejně. V komuniké určitě zmínky o Číně budou, i když možná nebudou tak robustní,“ uvedl.

Česká zahraniční politika se v postoji k Číně s příchodem nové vlády podle Havlíčka značně posunula. „Od podpory Tchaj-wanu se dostáváme do pozice, že nechceme rozzlobit Čínu,“ poznamenal.

Macinka opakovaně prohlásil, že chce s Čínskou lidovou republikou „vztahy normalizovat“. Obklopil se také lidmi, kteří chovají k zemi nadstandardní vztahy. Vedoucí Macinkova kabinetu Miroslav Sklenář působil ve společnosti CEFC (China Energy Company Limited), neformální poradce ministra Jan Zahradil zase v europarlamentu krátce vedl Skupinu přátelství mezi EU a Čínou.

Na pracovní cestu do Číny se 19. července chystá předseda vládní SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Navštíví přitom Šanghaj i Peking. S kým z čínských představitelů se setká, ještě není známo.

Čínu přitom v uplynulých letech Bezpečnostní a informační služba (BIS) označovala ve svých zprávách za rostoucí komplexní zpravodajskou a vlivovou hrozbu. Letos v lednu byl navíc v Praze zadržen špion, který pracoval pro čínskou komunistickou vládu. V červnu byl dotyčný muž, který se vydával za novináře, obžalován.

Podle exministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) by mělo být k Číně Česko obezřetné. „Válčí se v Evropě, válčí se na Blízkém východě. Poslední místo, kde se neválčí, je Indo-Pacifik. Čína zbrojí, připravuje blokádu Tchaj-wanu, probíhají hybridní útoky, přeskupování dodavatelských řetězců… Situace není jednoduchá. Naším cílem je usilovat o status quo, aby se situace v Tchajwanské úžině nezměnila, aby se Čína nemohla cítit dostatečně silná učinit razantní krok na mezinárodním poli,“ komentoval situaci Lipavský.

Za největší bezpečnostní hrozbu vnímá letošní i loňská delegace na summitu NATO Rusko. Co se Ukrajiny týká, došlo v dokumentu jen k dílčímu posunu. Věta „Česká republika má zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, a to i v případě dosažení příměří či míru“, která vadí koaliční SPD, se vyskytuje podle informací Novinek dokonce v obou dokumentech totožná.

Loni však Česko podpořilo pokračování i finančního závazku NATO pro Ukrajinu a bylo připraveno přispět i k jeho naplnění.

Letos Česko jelo na summit NATO s odmítavým postojem k návrhu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, aby státy přijaly závazek vydávat 0,25 procenta národního HDP na podporu Ukrajiny.

Jak mandát na summit NATO v roce 2025, tak i ten letošní však hovoří o trajektorii přímých obranných výdajů České republiky až na 3,5 procenta HDP v roce 2035 a o 1,5 procenta HDP směřujících na jiné investice spojené s obranou.

Jak loni, tak i letos se také česká delegace zaváže podporovat misi NSATO (NATO Security Assistance and Training for Ukraine - Bezpečnostní pomoc a výcvik pro Ukrajinu ze strany NATO).

Přípravy na letošní summit NATO provázely spory mezi Hradem a vládou o složení české delegace. Prezidentovi Petru Pavlovi se nelíbilo, že mu vláda chtěla v účasti na summitu NATO bránit, ačkoliv dosud se jej všichni čeští prezidenti účastnili. Spor nakonec předběžným opatřením rozsekl Ústavní soud, který vládě nařídil, aby Pavla na summit akreditoval.