Článek
V osm hodin ráno předstoupil na pražském Gymnáziu prof. Jana Patočky před komisi jako první Vojta Neuberg. "Čtyřku, renesanci," zašumělo mezi přihlížejícími studenty, když si vylosoval číslo otázky z češtiny. Podle jeho spolužáka Martina totiž není téma renesanční literatura žádná výhra, ale mohlo prý být hůř, třeba antika. Po prvním zkoušení se třída téměř vyprázdnila, všichni šli vyzvědět čerstvé dojmy a občerstvit se do "čekací" třídy.
Nejhorší je podle některých studentů třeba biologie a dějepis, protože se do těchto předmětů musejí naučit nejvíc látky. "Angličtinu všichni nechávají až nakonec, to je pak spíš improvizace. Ale stačí se na začátku dobře představit a je jistá čtyřka," doufal student Martin.
Některé odborné školy již mají za sebou praktickou část maturity, termín ústních, teoretických maturit si mohli ředitelé škol zvolit ode dneška do 20. června. Letošní studenti jsou zřejmě poslední, které čeká maturita s ústními zkouškami ve všech předmětech. Plánované státní maturity mají žáci s výjimkou češtiny a cizího jazyka vypracovávat písemně.
Státní maturity jsou kritizovány
Na jednotné maturity se ale snáší vlna kritiky, studenti sepisují i petice. Například ředitel Patočkova gymnázia Michal Valek ČTK řekl, že myšlenka státních zkoušek je dobrá, ale nerealizovatelná. Nastavená úroveň bude prý buď moc lehká pro gymnázia nebo moc těžká pro učňovské obory s maturitou.
Počet maturantů rok od roku stoupá. Podle dat Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) jich šlo loni ke zkoušce o 1300 méně, v roce 2007 pak o 4000 méně. Nejvíce absolventů se bude rekrutovat ze středních odborných škol, asi 56 000. Další příčku obsadila gymnázia, četní budou i absolventi dvouletých nástavbových oborů.
Lidí s maturitním vysvědčením má přitom přibývat i v dalších letech, nejvýraznější nárůst očekává ústav u oborů a nástaveb v dálkové nebo večerní formě.