Les v Českém Švýcarsku se po požáru rychle obnovuje, dominuje bříza

Po uhašení požáru zůstala v lese na řadě míst planina s ohořelými kmeny stromů, na zemi byl jen popel a písek. Les se začal obnovovat téměř okamžitě.

„Příroda oheň zná a je na něj dobře připravena,“ řekl Novinkám mluvčí správy parku Tomáš Salov.

Masivní zmlazování pionýrských dřevin přisuzuje především faktu, že v důsledku požáru shořela podstatná část vrstvy jehličí, která se nahromadila během desítek let existence smrkových monokultur. „Ta spontánní zmlazování dřevin dokáže významně zpomalit. Na požářišti však semena dřevin už dopadala přímo do substrátu, který jim naopak dobře vyhovuje,“ popsal Salov.

Momentálně návštěvníky parku podle něj na první pohled zaujmou rozsáhlé porosty mechů, mimořádně pestrý svět hub a přidávají se i byliny.

„Pokud jde o dřeviny, je požářiště prakticky souvisle porostlé těmi pionýrskými, nejhojněji břízou, zastoupeny jsou ale i další druhy, jako topol osika. Najdeme ale i další druhy, například jeřáb obecný, borovici lesní nebo duby,“ vyjmenoval Salov.

Zároveň připomněl, že v parku nehořelo všude stejně, takže v něm lze narazit i na porosty, které požár přežily bez větších škod.

„Ať už se jedná o starší porosty bříz, borovic, dubu, nebo buku. Na dnech vlhkých údolí nezřídka rostou i mladší smrky. Z bylin návštěvníky v nejbližší době nepochybně zaujmou hojně zastoupené a výrazné náprstníky,“ doplnil.

Bláznivé jarní počasí, kdy teploty z letních hodnot spadly během několika dnů pod bod mrazu, mohlo podle něj mít na progres vegetace určitý vliv. „Teprve čas a další vývoj počasí ukážou jaký. V důsledku ranních mrazů sice došlo například u některých buků ke spálení čerstvě vyrašených listů, stromy se ale zotaví,“ ujistil mluvčí.

Problém nejsou podle něj ani tak výkyvy teplot jako srážkový deficit. „Pokud bude pokračovat sucho a teplo, může to mít vliv na vývoj a přežití některých dřevin, podle toho, jak dobře takové extrémní podmínky snášejí,“ poznamenal.

Velmi bude proto podle něj záležet na vývoji počasí v příštích letech, přičemž již nyní se jeví, že celé území Česka může opakovaně čelit dlouhým obdobím sucha a vlnám horka.

„Pokud změny počasí tak extrémní nebudou, lze do budoucna očekávat vývoj podobný, jaký známe z plochy požářiště u Jetřichovic, kde hořelo v roce 2006. Dnes je tam druhově pestrý mladý les, kde převažují listnaté druhy dřevin. Laik už nepozná, že se jedná o plochu zasaženou požárem,“ podotkl.

Salov připomněl, že les není neměnný cílový stav. „Je to nepřetržitý proces růstu, zániku a obnovy. To, že je zdejší les právě mladý, neznamená, že je nějakým způsobem neúplný či méně hodnotný,“ zdůraznil.

V oblasti Hřenska se nyní na ploše deseti kilometrů čtverečních nachází nejmladší přirozeně vzniklý les v Česku. „Postupem času bude stárnout a o jeho dalším vývoji a podobách bude rozhodovat celé spektrum přírodních faktorů,“ uzavřel Salov.

Největší lesní požár v historii Česka vypukl v národním parku v roce 2022 v noci na 24. července. Kvůli požáru policie obvinila muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny soudem mu hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.