Každý desátý kandidát je starosta nebo místostarosta, skloubit obojí je těžké

Nejvíce jich nasadila ODS – 123, TOP 09 a Starostové jich vysílají 119, soc. dem. a lidovci po 87, komunisté 31, zemanovci 22, Babišovo hnutí ANO osmnáct, uskupení Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru 17, zelení 14 a Okamurovo hnutí Úsvit přímé demokracie sedm. A další stovky kandidátů mnoha stran jsou radními či zastupiteli obcí i krajů.

Nadšení, se kterým jdou tito lidé do voleb, ale hned po volbách dostává velmi často trhliny. Zjišťují, že týdny ve Sněmovně jim kradou čas na věci, které svým voličům v místech slibovali.

O tom se přesvědčil i jeden z nejznámějších, Petr Gazdík, šéf hnutí Starostové a nezávislí, které má společné kandidátky s TOP 09.

„Vyzkoušel jsem si to, ale nedoporučoval bych to nikomu,“ komentoval Gazdík pro Právo svou půlroční zkušenost, kdy byl starostou Suché Lozi na Slovácku a zároveň poslancem.

„Zkušenosti z komunální politiky jsou k nezaplacení. Ale dělat najednou a dobře tyto dvě funkce – starostu a poslance – prostě v malých obcích nejde, protože tu není k dispozici aparát, jako je ve městech. Práce starosty je na plných 24 hodin,“ řekl Gazdík.

Proto jen dosloužil do nejbližších obecních voleb a po nich byl jen neuvolněným a neplaceným místostarostou.

K obdobnému řešení se chystají i někteří kandidující starostové. Budou to mít těžší, čeká je zkušební rok, protože obecní volby budou až za rok. Že by odešli z funkce úplně, neplánují, ale předají vedení svým zástupcům.

Vladimír Paulík, který jde do voleb se SPOZ na jižní Moravě, již byl poslancem. Starostou Petrovic je již 19 let, takže souběh funkcí si už vyzkoušel. I proto se v obci domluvil, že pokud bude zvolen, pak faktické vedení obce převezme místostarostka.

„Záleží hodně na zázemí v té které obci. Na malých obcích to starostové většinou dělají při zaměstnání, tak to nemají jednoduché. Rok ukáže, zda je možné, abych byl dál starostou. Pokud ne, pak bych to řešil,“ řekl Paulík Právu.

Stejně se s vedením své obce Vysoké Pole na Zlínsku dohodl Josef Zicha (TOP 09 a STAN), který již teď ví, že dvě funkce se zvládnout nedají.

„To se nedá určitě zvládnout. Nebylo by to odpovědné. Starostuji 15 roků a vím, že to nejde. Kdybych teď tvrdil, že to zvládnu, tak budu lhát,“ uvedl Zicha.

Že s dobrým zázemím na radnici se to dá zvládnout, je přesvědčen bývalý starosta jihočeských Prachatic Jan Bauer. Z dvanácti let v čele města byl půlku zároveň v parlamentu.

„Skloubit úspěšně starostování v okresním městě s výkonem poslance není obecně vůbec jednoduché. Rozhodující dle mých zkušeností je, zda máte na radnici přátelský a dobře fungující tým, který vás zastoupí, a také to, jakou pozici ve Sněmovně zastáváte,“ řekl Právu Bauer (ODS).

Připustil, že ve chvíli, kdy byl v uplynulém volebním období zvolen šéfem evropského výboru, by už bylo dělat obě dvě funkce najednou vyloučené.

Nicméně připomněl, že někteří poslanci během mandátu ještě studovali vysoké školy nebo byli ministry. „V tomto kontextu bych souběžné starostování asi nezatracoval,“ dodal Bauer.

Jakoukoli změnu v případě svého zvolení do Sněmovny nepřipouští soc. dem. starosta Náchoda Jan Birke.

„Jako starosta jezdím dvakrát třikrát týdně stejně do Prahy. Je to jen otázka organizace práce a schopných lidí, kterými jsem obklopen. Zvládnu to bez problémů, rezignovat nehodlám,“ tvrdí.

Jak řekl Právu, jeho odchod si nepřejí ani obyvatelé města, kteří ho volili. „Já opravdu z Náchoda odejít nechci, protože je třeba dokončit to, co jsme tu za tři roky udělali,“ dodal.

Zatímco soc. dem. starostové se mohou volně rozhodnout, co budou dělat po volbách, dostanou-li se do parlamentu, hejtmani dostali od vedení své strany nůž na krk: je nevhodné, aby poslanci za ČSSD kumulovali funkce, a tak se hejtmani a jejich zástupci mají do půl roku rozhodnout, kterou z funkcí si nechají.

Letošní usnesení ÚVV reagovalo na kritiku veřejnosti, která poukazovala na častou neúčast soc. dem. hejtmanů – jihomoravského Michala Haška, bývalého středočeského Davida Ratha a karlovarského Josefa Novotného – na hlasování ve Sněmovně.

Hašek i Novotný své dvojí angažmá v minulosti obhajovali tím, že zájmy krajů se nejlépe prosazují ve Sněmovně, kde je blízko k ministrům, a je tak možné s nimi rychle některé věci projednat přímo.

Jak se hejtmani a jejich zástupci zachovají, není jisté, protože usnesení ÚVV není závazné, je jen doporučením. Příkladem jim ale může být bývalý pardubický hejtman Radko Martínek, který se po vítězství v krajských volbách v roce 2008 vzdal svého poslaneckého mandátu. Do celostátní politiky se vrátil až poté, co hejtmanský post opustil, byl zvolen senátorem.

Letos vedle Haška a Novotného kandidují do Sněmovny jako krajští lídři jihočeský hejtman Jiří Zimola, plzeňský Milan Chovanec a vysočinský Jiří Běhounek. I před nimi bude stát rozhodnutí, zda v případě zvolení zůstanou sedět na dvou židlích.