Hlavní obsah

Co s Letňany? Do představ státu a Prahy může zasáhnout restituční spor

Rozsáhlé plochy kolem metra Letňany jsou už roky spojovány s plány na novou městskou čtvrť, dostupné bydlení, státní administrativu či nemocnici. Do představ státu a Prahy ale může zasáhnout restituční spor. Fyzická osoba požaduje jako náhradu za dosud nevypořádaný restituční nárok převod tří státních pozemků u metra o celkové výměře téměř 64 tisíc metrů čtverečních.

Foto: Michaela Jílková / Česká ilustrační fotografie , Profimedia.cz

Letňany - ilustrační foto

Článek

Restituent požaduje konkrétně převod tří státních pozemků o celkové rozloze 63 925 metrů čtverečních jako náhradu k uspokojení svého dosud nevyřízeného restitučního nároku, potvrdil Novinkám Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). „S žalobou nesouhlasíme a navrhneme její zamítnutí,“ uvedla pro Novinky mluvčí úřadu Tereza Frančová.

Soud sice nevydal předběžné opatření zakazující státu s nemovitostmi nakládat, jejich převod však spor fakticky komplikuje. „Standardní postup je, že se do doby ukončení sporů s pozemky nenakládá, tedy že se nepřevádějí na třetí osoby,“ vysvětlila Frančová. Jak dlouho může řízení trvat, podle ní nyní nelze odhadnout.

Foto: Katastr nemovitostí, Mapy.com

Pozemky požadované restituentem u metra Letňany

O problému už ví také Praha. Dosavadní radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti) Novinkám popsal, že existenci restitučního sporu městu sdělili zástupci ÚZSVM při jednáních o budoucnosti území. Podle něj tak může být převod části státních pozemků na město na delší dobu zablokován. Zábranský také upozornil, že nejde o vrácení právě těch letňanských parcel, které by byly žalobci či jeho předkům v minulosti odebrány. Restituent má starší neuspokojený nárok a nyní žádá jiné státní pozemky jako náhradu.

Spory tohoto typu trvají přes třicet let

Advokát Vojtěch Příkopa, který se restitucemi dlouhodobě zabývá, vysvětluje, že nevypořádané nároky mohou v krajních případech přetrvávat i více než třicet let, ačkoliv je to nežádoucí.

Příčinou bývají například pasivita restituentů, zdlouhavá dědická řízení, obtížné hledání vhodných náhradních pozemků nebo liknavost státu s ohodnocením restitučního nároku. Pokud již restituent pro sebe příznivou hodnotu restitučního nároku prosadí, zpravidla ho ještě čeká množství soudních řízení, v nichž se domáhá náhradních pozemků podle svého výběru.

Těch nemusí být málo, pokud ty odebrané byly určeny k výstavbě, což jejich hodnotu v podobě restitučního nároku značně zvyšuje.

„Souhrnná hodnota náhradních pozemků by měla v případě úplného vypořádání odpovídat hodnotě pozemků odebraných,“ říká. Restituent však musí vždy u soudu prokázat liknavost nebo svévoli na straně státu, jinak jeho žaloba úspěšná nebude. Šance žalobce v letňanském případu ale Příkopa posoudit s ohledem na neznalost věci nedokáže.

Se státem na jedné lodi

Související témata:
Vládní čtvrť

Výběr článků

Načítám