Článek
Dopady klimatické změny pociťují téměř tři čtvrtiny tuzemských měst, pouze čtvrtina jich má ale rozpracovanou nějakou adaptační strategii. Nejhorší je situace v Plzeňském kraji, kde disponuje plánem přibližně sedm procent obcí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, do kterého se zapojily tři stovky českých samospráv.
I bez jasně dané koncepce města bojují s oteplováním a změnami počasí různými způsoby. Nejvíce z nich investuje do zeleně (82 procent), následuje dešťová kanalizace (71 procent), vsakovací systémy a revitalizace parků (shodně 55 procent).
Téměř polovina samospráv pracuje také s retenčními nádržemi. Ty slouží k dočasnému zadržení dešťové vody a jejímu kontrolovanému odtoku do kanalizace. Sloužit mají hlavně jako ochrana před povodněmi.
Propojení je klíčové
„To, že města klimatickou změnu vnímají, je skvělá zpráva. Problém je, že bez dlouhodobé strategie často vznikají jen izolovaná řešení, která je velmi obtížné propojit do jednoho funkčního celku,“ uvedla Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin.
Právě propojení ochlazovacích systémů v jeden celek je ale podle odborníků klíčové pro snižování teploty ve městě. „Abychom dosáhli skutečné synergie a maximálního efektu, musíme se posunout od ad hoc projektů k systematickému řízení vodního cyklu v celém městě,“ dodala Kotulánová.
„Důležité je plánovat tyto systémy už od samého začátku. Nezačínat tím, že nejdříve postavíme domy, potom položíme sítě, uděláme ulice a nakonec najdeme nějaká místa, kam se nám vejdou stromy. Naopak, na začátku si musíme říct, kde bude zpevněná plocha, kde domy a kde nezpevněná půda, která zadržuje a vsakuje vodu,“ zdůraznila krajinářská architektka z Českého vysokého učení technického Eva Jeníková.