Hlavní obsah

Česká města se díky klimatické krizi pomalu mění. Chybí jim ale ucelený plán

Česko má za sebou druhé nejteplejší léto v historii měření. Extrémní projevy počasí ukázaly, že klimatické změně se musí přizpůsobit i česká města. Teploty v nich totiž letos několikrát přesáhly čtyřicet stupňů Celsia ve stínu a na slunci ve městech velmi často stoupaly k šedesátce. Většina radnic už delší dobu hledá způsoby, jak pobyt ve městech v horku zpříjemnit – vysazují stromy, do ulic umisťují mlžítka a vodní prvky. Podle odborníků ale jednotlivá opatření nejsou správně naplánovaná a vzájemně propojená.

Foto: Petr Horník, Novinky

ilustrační foto

Článek

Dopady klimatické změny pociťují téměř tři čtvrtiny tuzemských měst, pouze čtvrtina jich má ale rozpracovanou nějakou adaptační strategii. Nejhorší je situace v Plzeňském kraji, kde disponuje plánem přibližně sedm procent obcí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, do kterého se zapojily tři stovky českých samospráv.

I bez jasně dané koncepce města bojují s oteplováním a změnami počasí různými způsoby. Nejvíce z nich investuje do zeleně (82 procent), následuje dešťová kanalizace (71 procent), vsakovací systémy a revitalizace parků (shodně 55 procent).

Téměř polovina samospráv pracuje také s retenčními nádržemi. Ty slouží k dočasnému zadržení dešťové vody a jejímu kontrolovanému odtoku do kanalizace. Sloužit mají hlavně jako ochrana před povodněmi.

Propojení je klíčové

„To, že města klimatickou změnu vnímají, je skvělá zpráva. Problém je, že bez dlouhodobé strategie často vznikají jen izolovaná řešení, která je velmi obtížné propojit do jednoho funkčního celku,“ uvedla Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin.

Právě propojení ochlazovacích systémů v jeden celek je ale podle odborníků klíčové pro snižování teploty ve městě. „Abychom dosáhli skutečné synergie a maximálního efektu, musíme se posunout od ad hoc projektů k systematickému řízení vodního cyklu v celém městě,“ dodala Kotulánová.

„Důležité je plánovat tyto systémy už od samého začátku. Nezačínat tím, že nejdříve postavíme domy, potom položíme sítě, uděláme ulice a nakonec najdeme nějaká místa, kam se nám vejdou stromy. Naopak, na začátku si musíme říct, kde bude zpevněná plocha, kde domy a kde nezpevněná půda, která zadržuje a vsakuje vodu,“ zdůraznila krajinářská architektka z Českého vysokého učení technického Eva Jeníková.

Výběr článků

Načítám