Článek
„Ideální léčba či prevence jistých onemocnění nemusí být vždy dostupná pro nízkopříjmové pacienty, což je věc, na kterou lékař bez zkušeností s chudobou nemusí vždy myslet,“ vysvětlil Novinkám spoluautor výzkumu Matyáš Feltl.
Pacienti navíc ze studu o své finanční situaci raději pomlčí a doporučení, třeba na pobyt v lázních, odkývají, přestože vědí, že nemohou jet. Snadno pak dojde k nedorozumění, protože lékař je může podezřívat z nedbalosti.
„Pacientovi se zlomeninou je třeba indikována operace a následně klidový režim, tedy bez docházení do práce. To ale pro některé pacienty může znamenat vyhození z práce, tudíž ztrátu příjmů a v extrémních případech velké riziko bezdomovectví. Proto pacient operaci odmítne a mezi ním a lékařem dochází k nepochopení,“ objasnil.
Na osmi lékařských fakultách v Česku k loňskému roku bylo přes 21 tisíc mediků. Z těch, kteří studují všeobecné lékařství, pokládá 79 % finanční situaci svých rodičů za dobrou nebo velmi dobrou. Na ostatních oborech to přitom uvedla jen třetina vysokoškoláků.
To, že se na medicíně koncentrují ti s lepším socioekonomickým zázemím, začíná podle Feltla už při výběru střední školy. Analýza ukázala, že mezi budoucími lékaři převládají absolventi gymnázií. A už na těch je minimum dětí z nízkopříjmových rodin.
Další síto nastává, když usilují o přijetí na lékařskou fakultu. Šance zvyšují přípravné kurzy nebo doučování, zaplatit za ně tisíce korun je pro řadu rodin značný výdaj.
Průzkum zároveň odhalil, že i když jsou budoucí doktoři většinou ze zaopatřených rodin, kvůli penězům na medicínu nechodí. Láká je poznání těla, šance na široké uplatnění a touha pomáhat lidem.
Na brigády chodí
Empatičtí lékaři mají podle zahraničních studií spokojenější pacienty, kteří mají díky tomu lepší šanci na uzdravení a zlepšení stavu.
„Myslím si, že jednou z kritických vlastností lékaře by mělo být rozpoznat, s kým hovoří, a tomu přizpůsobovat styl informací i doporučení,“ uvedl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. A podle něj se tak i děje.
Odmítl podle něj zkratkovité soudy, že by lékaři byli elita z bohatých rodin. Nasvědčuje tomu podle něj už jen to, že si podle průzkumu část mediků při studiu vydělává. „Musí si na své extra aktivity vydělat sami, tudíž jim hodnota peněz nebude cizí,“ argumentoval.
Zhruba třetina studentů lékařství se věnuje jen studiu, pětina má brigády v létě a téměř polovina si přivydělává i během semestrů, vyplynulo z analýzy.
Podle Feltla nejde o nic výjimečného a je to běžné i v zahraničí. Studenti se tak snaží získat praxi, anebo peníze navíc na své volnočasové aktivity a osamostatnit se tak od rodičů.
