Článek
„Chceme upozornit evropskou společnost na problém politické represe v Bělorusku. Chceme říct, že my si pamatujeme, nikdy nezapomeneme ani neodpustíme,“ uvedl spolek.
Studenti na akci přinesli přes 1400 fotek běloruských disidentů a nabídli Pražanům nakreslit vlajku svobodného Běloruska nebo uvázat jim bílou stuhu kolem ruky na znamení solidarity s běloruským protestem.
Lukašenko změnil zákon o trestu smrti, cílí na opozici
„Aktivisté, novináři, učitelé, lékaři, akademici, právníci, podnikatelé, studenti, senioři i nemocní, ženy a děti jsou mučeni v nelidských podmínkách běloruského vězení. Více než 12 zabitých od začátku protestů v roce 2020. Obyčejní lidé, kterým byly odebrány práva a svobody Lukašenkovým režimem,“ zdůrazňují studenti.
Kontroverzní postup vlády
Studenti v rámci demonstrace také upozornili na to, že se nyní kvůli válce na Ukrajině necítí v Česku komfortně, jelikož na ně úřady hledí jako na občany agresorské země.
„České úřady pozastavily vydávání nových studentských víz, takže žadatelé z řad středoškoláků nemohou opustit zemi a zůstávají v ohrožení,“ řekli studenti Novinkám. Upozorňují přitom, že situace v Rusku je značně odlišná od té v Bělorusku a neměli by proto být házeni do jednoho pytle.
Běloruská lidskoprávní organizace Vjasna, která je v zemi označována za extremistickou, vyhlásila 21. květen za Den politického vězně. Loni v tento den totiž zemřel disident Vitold Ašurak za podezřelých okolností v běloruském vězení, kde si měl odsedět pět let za účast na protestech proti zmanipulovaným výsledkům prezidentských voleb v roce 2020.
Česká vláda podpoří běloruské disidenty. Kancelář by mohli mít na podzim
Podle Vjasny je v běloruských věznicích aktuálně drženo 1204 politických vězňů. V pátek podepsal autoritářský prezident Alexandr Lukašenko zákon, podle kterého bude možné odsuzovat jeho odpůrce k trestu smrti.
