Článek
Před samotným zahájením stavby bylo nutné místo bývalého hřbitova prozkoumat týmem archeologů. S tím, že tady najdou těla vojáků, počítali jak archeologové, tak i investor stavby.
„Vědělo se, že tady byl hřbitov. Výzkum zde probíhal už v roce 2013 na jiné části hřbitova. Ten výzkum potvrdil, že i když bylo několik tisíc těl převezeno a přepohřbeno, zejména na Olšanské hřbitovy, tak mnoho dalších tisíc těl zde zůstalo pohřbeno do současnosti,“ sdělil Novinkám archeolog Martin Vyšohlíd.
Na místě byly nalezeny stovky ostatků vojáků.
Část, kde nyní probíhá výzkum, bylo podle něj rozšíření hřbitova z roku 1801. „Pohřbíváni zde byli pouze důstojníci se svými rodinami,“ popsal Martin Vyšohlíd s tím, že doposud vyzvedli ostatky asi 1200 lidí.
Kromě ostatků z důstojnického hřbitova tu nalezli i hromadné hroby. „Tomu důstojnickému hřbitovu předcházelo hromadné pohřbívání obětí válečných konfliktů Napoleonských válek, konkrétně z roku 1813. Koresponduje to s dochovanými písemnými zprávami a odpovídá to i stratigrafii z hlediska archeologického,“ popsal Vyšohlíd.
Do hromadných hrobů bylo podle něj uloženo řádově od 20 lidí v těch menších až po několik stovek v těch větších.
U Pernerovy ulice pracují archeologové od dubna tohoto roku.
„Hromadné pohřby, které zrovna teď rozebíráme a dokumentujeme, tak jsou nejstarší. Domníváme se tedy, že po založení této část hřbitova v roce 1801 ten hřbitov ještě nebyl zaplněn regulérními hroby pro důstojníky a byl tady dostatek volného místa, aby zde mohli pohřbívat i vojáky, kteří zemřeli na zranění nebo na nemoci,“ vysvětlil archeolog, podle nějž šlo o zranění nebo nemoci přivezené z bitev.
„Ti vojáci přežili transport do Prahy, byli tady léčeni v různých provizorních lazaretech, ale i v nedaleké Invalidovně. Mnoho z nich zemřelo. Písemné prameny hovoří o tom, že během podzimu roku 1813 zde umřelo až tři a půl tisíce vojáků. Pro ně bylo samozřejmě nutné velmi rychle vykopat hroby, aby se dále nešířily epidemie,“ dodal archeolog ze společnosti Archeia.
Jednotlivé kosti budou složit budoucím antropologům.
Archeologové skončí s výzkumem v průběhu listopadu, vrátit se na část pozemku chtějí ještě po Novém roce.
Kosterní pozůstatky v původní poloze z Karlína zamíří po ošetření v laboratoři do antropologického oddělení Národního muzea pro budoucí bádání odborníků.
„Kosti v nepůvodní poloze my shromažďujeme a budou přepohřbeny na Olšanských hřbitovech,“ uzavřel Martin Vyšohlíd.