Článek
S historií výroby karnevalového zboží dnes seznamuje netradiční Eduard Held muzeum - vybudoval je a zpřístupnil současný majitel Zdeněk Rydygr (rodina podnik získala v roce 1994). Muzeum sídlí na náměstí Svobody v sousedství radnice.
Z malé dílničky do celé Evropy
Eduard Held začal skromně, v malém domku vyráběl kmotrovské listy, náboženské obrázky a vizitky. Postupně se mu začalo dařit, rozšiřoval nejen sortiment, ale také prostory.
Held nechal na náměstí postavit velkou budovu, v níž pracovalo 40 zaměstnanců, kteří vyráběli tehdy velmi žádané vánoční a masopustní zboží. Zejména o papírové masky na masopust a karnevaly byl velký zájem, k tomu přibyly lampiony, girlandy, konfety a další papírové zboží.
Vyrobit lze jakoukoliv tvář.
Ve 30. letech minulého století měl Held pobočky ve Vídni, Drážďanech, Budapešti a Záhřebu.
Miliony mávátek a statisíce lampionů
Papírového zboží je ve velké místnosti nepřeberně a z vystavených exponátů je zřejmé, jak se měnilo v průběhu času od prvorepublikového přes nacistickou okupaci, kdy jsou tu lampiony s hákovým křížem a německé vyhlášky, vzápětí vystřídané poválečnými budovatelskými mávátky do průvodů.
Těch se tu v 60. letech minulého století vyrábělo ročně 1,25 milionu, k tomu 600 tisíc lampionů, 800 tisíc různých čepic… To už byla výroba znárodněna, továrníka Helda s rodinou po válce vyhnali, protože byl Němec.
„Kopyta“ na výrobu papírových masek
Výroba papírových masek byla v roce 2017 zapsána na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury.
K výrobě masek se stále používají původní sádrové formy z počátku minulého století. Zdeňku Rydygrovi se jich podstatnou část podařilo zachránit, když v privatizaci zakoupil skomírající podnik ve veřejné dražbě.
Dnes je to rodinná firma s menším sortimentem. Jak se z papírové hmoty vyrábějí na formách masky a škrabošky, se dozvíte při obsáhlém výkladu. Expozice vznikla v roce 2008.
Zákupští Němci
Druhá, menší místnost je věnována „mizejícímu času“. Neustále pozvolna doplňovaná expozice je o životě zdejších sudetských Němců do roku 1945, kdy byli vyhnáni. Povětšinou se hlásili k Říši, za války podporovali „své“ vojáky na frontě.
Přes Zákupy přešly pochody smrti válečných zajatců, wehrmacht odtud odešel 7. května a následně před příchodem vojsk 1. ukrajinského frontu město převzali povstalci z Bakova nad Jizerou.
Zmíněnou dobu připomíná spousta dokumentačního materiálu, fotografií, vyhlášek, zbraní… A občas prý někdo ještě najde něco ve sklepě či půdě.
Poslední místnost se věnuje historii vojenského letiště v Hradčanech u Mimoně a vzniku pěšího praporu 71 československých parašutistů v Zákupech.
Pro děti a dospělé je zde možnost malování masek, stavění draků. Muzeum také úzce spolupracuje při prohlídkách zákupského zámku s pohádkovou babičkou.
Krvavá pověst o Alžbětě Báthoryové je hlavním tahákem hradní ruiny
Richtrovky z turistické mapy Krkonoš nadobro zmizely
Může se vám hodit na Firmy.cz: Eduard Held muzeum