Hlavní obsah

VIDEO: Českým středohořím nejen na vrchol Milešovky

Právo, Miloslav Šára

Pomyslná startovní čára právě zahajované cesty Českým středohořím je v obci Bílka. Právě odsud vede jedna z cest až do nejvyššího patra této pozoruhodné oblasti plné vrchů sopečného původu – k Milešovce. Dál nás cesta zavede k zámku v Ploskovicích, kde měl své letní sídlo i Edvard Beneš, nevynecháme obec Třebušín odkud je nádherný výhled do krajiny. A cestu zakončíme v Úštěku u domků připomínajících ptačí hnízda.

Článek

Před námi je vrchol Milešovky. Z obce Bílka jsou to na vrchol zhruba tři kilometry. Počasí je skvělé, což je dobré nejen z ryze pozorovatelských důvodů, ale i proto, že jsme na území kopce, který se v tuzemsku vyznačuje největším výskytem vichřic a bouřek. Vypovídá o tom i německý název Donnersberg čili Hromová hora. České jméno Milešovka je o poznání mírnější, vlídnější – a právě taková dnes nejvyšší hora Českého středohoří je.

Na vrcholu stojí meteorologická observatoř, od roku 1850 doplněná o vyhlídkovou věž. Netřeba dodávat, že je odsud znamenitý a ještě lepší výhled. Milešovka je v této části Čech horou nejen nejvyšší (837 m. n. m.), ale i kopcem s náležitou autoritou. Alespoň tak si vysvětluji, že další výrazné kopce se nacházejí v náležitém odstupu. V ještě větším odstupu je pak odsud vidět i hřbet Krušných hor.

:. Malebná krajina Českého Středohoří   Foto: Pro Novinky Jaroslav Noga

České středohoří vskutku nejsou pouze kopce a tak teď z Milešovky zamíříme do Ploskovic. Nacházejí se zhruba sedm kilometrů severovýchodně od Litoměřic a turisty lákají především svým zámkem.

Dějiny objektu se datují od časů husitských válek, kdy tu vyrostla tvrz – o století později pak získala podobu renesančního zámku. Ne moc nadlouho, protože po třicetileté válce byl zámek v natolik poškozeném stavu, že jediným řešením bylo postavit zámek zcela nový – nyní barokní.

Součástí zámeckého areálu, který za první republiky sloužil ministru zahraničních věcí Edvardu Benešovi coby letní sídlo, je anglický park a bohatá sochařská výzdoba.

:. Milešovka a PloskoviceAutor: Miroslav Šára

Jsme v oblasti, která má vskutku nadúrodu přitažlivých kopců. Takže alespoň ještě jeden výstup je plně na místě.

Tentokrát startujeme v obci Třebušín (3 km východně od Ploskovic) a odvážně zaútočíme na 536 metrů vysoký vrch zvaný Kalich. Kdysi tu stával hrad, který v letech 1421–1422 nechal postavit Jan Žižka z Trocnova, ale to dnes není důvod, proč sem jdeme.

Jedná se o další místo s mimořádnou vyhlídkou. Dokonce si dovolím podotknout, že možná i díky tomu, že zde jsou další kopce o poznání blíž než v okolí Milešovky, mi tahle vyhlídka připadla ještě zajímavější než ta první. Což je pochopitelně jen věc vkusu. Přijďte se přesvědčit. Nejen pohled z vrcholu, ale i výhledy z cesty na Kalich zejména ve směru na Třebušín se siluetou kostelní věže je nádherný.

:.  KalichAutor: Miloslav Šára

Blížíme se do cíle této cesty, zakončíme ji v Úštěku. Historické jádro tohoto města bylo roku 1980 prohlášeno městskou památkovou rezervací a již po prvním pohledu je jasné proč.

Do oka tu padnou především štítové domy v západní části náměstí, které jsou charakteristickou ukázkou středověké městské zástavby. Na jižní straně města se dochovalo městské opevnění a centru Mírového náměstí vévodí pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla vybudovaný v letech 1764 až 1772 (vznikl na místě svého staršího předchůdce, jímž byl kostel sv. Michala ze 14. století). Pod náměstím se vine tří až čtyřpatrová síť chodeb a sklepení.

Nabídka tím zde zdaleka není vyčerpána. Za zmínku určitě stojí bývalá židovská synagoga v Podskalské ulici a tzv. ptačí domky v ulici Kamenné. Domky visící na skále vskutku docela připomínají ptačí hnízda. V polovině 19. století si je v Úštěku vystavěli italští dělníci, kteří tu pracovali na výstavbě železnice.

:.  ÚštěkAutor: Miloslav Šára

PŘÍŠTĚ se vydáme do míst, jimž vládne Ještěd, a postupně se z jeho dosahu přemístíme na sousední území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Kromě zmíněného vrchu se mj. podíváme do Kryštofova Údolí, k pramenům Ploučnice, k bělostně zářícím Bílým kamenům a na hrady Grabštejn a Tolštejn.

Související články

Výběr článků

Načítám