Článek
Záběry zveřejněné agenturou Reuters ukazují kamenné zdi, které bývaly svatyněmi, reprezentativními sídly i prostými obydlími řemeslníků. Hlavní palác se čtyřmi křídly, která se rozprostírala kolem centrálního nádvoří, odborníci datují zhruba do období 2000 až 1350 př. n. l.
Nejznámějším pohledem jsou typické červené sloupy ve zrekonstruované části paláce. Za tímto nejfotogeničtějším úsekem stojí britský archeolog Arthur Evans, který zde vedl vykopávky mezi lety 1900 a 1931. Naleziště jako takové už mnohem dříve, roku 1878, odkryl krétský archeolog Minos Kalokairinos.
Podle slavné řecké pověsti měl být Knóssos sídlem krále Mínóa. Byl tam umístěn příběh o labyrintu a Minotaurovi, bestii s lidským tělem a býčí hlavou. Známky o přítomnosti labyrintu ale reálně nebyly nalezeny.
Turisty oblíbená lokalita byla osídlena už zhruba v 7. tisíciletí př. n. l. a kontinuálně se v ní bydlelo až do doby římské.
Knóssos v dobách největší slávy nebyl jen palácem, ale komplexním centrem civilizace. Roku 2025 byl společně s dalšími minojskými palácovými centry na Krétě zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Místo rozhodně stojí za návštěvu pro celkovou představu a nasátí atmosféry. Kdo by chtěl spatřit nejvýznamnější originály z Knóssu, musí za nimi vyrazit do Archeologického muzea v Heraklionu. V působivé sbírce čekají slavné minojské fresky, keramika, figurky a další předměty z paláce a jeho okolí. Nejlepší variantou je podívat se na místo jejich původu a následně zamířit do archeologického muzea.