Článek
„Jiná města, například Jihlava, Liberec nebo Olomouc potvrzují, že je o toto téma zájem. Proto jsme se i my rozhodli nechat nahlédnout místní i turisty do léta opomíjených prostor, které dosud vidělo jen pár lidí,“ vysvětlil záměr radnice místostarosta pro kulturu Petr Vlasák (Mladí a Neklidní). Kryt byl od socialismu netknutý. Zůstalo proto spousta původních exemplářů. Město je chce ukázat jak místním, tak turistům. „Rozhodli jsme se vytvořit tady atraktivní expozici,“ dodal Vlasák.
Kryt nebyl nikdy určen pro veřejnost. „Byl to takzvaný štábní kryt pro civilní obranu. Stavěl se spolu s tehdejším národním výborem po druhé světové válce. Byl ukrytý za protitlakovými dveřmi. Určen byl pouze pro krizový štáb, který se sem měl přesunout z horních pater radnice. Odtud pak mohl řídit v rámci civilní obrany záchranné vyprošťovací práce nebo zásobování obyvatelstva vodou, potravinami či elektřinou,“ upřesnil Michal Uher z břeclavského Klubu vojenské historie.
Část vybavení zničila plíseň
Členům klubu se podařilo obnovit část původního vybavení, některé exempláře získali z dalších míst. „V padesátých letech byla obava ze vzájemného atomového zničení nejen na straně zemí bývalého východního bloku, ale i na druhé straně u Američanů. Tento kryt vznikl z důvodu ochrany civilního obyvatelstva před následky takového útoku,“ vysvětlil Uher.
Kryt není technicky vyhovující. „Už v 90. letech byl vyřazený z databáze funkčních krytů, používal se pro skladování různých věcí,“ dodal.
Prvními návštěvníky krytu byli školáci z deváté třídy Základní školy Kupkova v Břeclavi.
Zachovaná je filtrovna vzduchu i nouzové výlezy, které se měly použít v případě závalu hlavního vchodu. V krytu je obří betonová vodní nádrž, sklady potravin, umývárna, kde měla proběhnout očista v případě kontaminace. V regálech jsou plynové masky, pláštěnky nebo unikátní růžová dětská postýlka, něco jako inkubátor, která sloužila k nouzové přepravě novorozenců mimo prostor zasažený chemickou, biologickou či jadernou zbraní. Středobodem expozice je štábní místnost.
„Když jsme se sem přišli vloni v říjnu podívat s tím, že bychom měli kryt provozovat, bylo to hrozné. Plíseň všude, nánosy špíny za ty roky. Technické služby a město prostor připravily tak, aby bylo reálné tady fungovat. A my jsme pak řešili, co s tím. Jedna možnost byla udělat z toho muzeum, což jsme nechtěli. Líbilo se nám toto řešení, zachovat kryt co nejvíc jako reálný autentický prostor,“ řekla Silvie Vymyslická, zástupkyně ředitele Městského muzea a galerie v Břeclavi.
Ve městě je podle Uhra celá řada krytů civilní obrany. „Například i pod současnou radnicí, ale ten je stále funkční a v evidenci, tam veřejnost tím pádem nesmí. Jedinou možnost podívat se, jak to v takovém krytu vypadá, tak mají občané teď tady,“ dodal Uher.
