Nové biosférické rezervace UNESCO, do kterých to Češi nemají daleko

Cestování do biosférických rezervací získává na oblibě. Jedná se o malebné, méně navštěvované oblasti, kde je ochrana přírody v rovnováze s životem místních a udržitelným turismem.

A čerstvě na seznam přibyly portugalské Serra da Estrela, Hvězdné hory, které jsou nejvyšším pohořím v pevninské části země. Chráněné území stejnojmenného přírodního parku se rozkládá zhruba na 900 km², zatímco nově vyhlášená biosférická rezervace UNESCO má přes 2300 km².

Z Porta je to k ohraji Hvězdných hor zhruba 120 kilometrů, z Lisabonu kolem 220 kilometrů. Rozsáhlá horská oblast s nejvyšší horou Torre (1993 m n. m.) vyniká náhorními plošinami, žulovými vrcholy, ledovcovými údolími a schovanými horskými vesničkami, v nichž jako by se zastavil čas.

Hvězdné hory jsou dokonalým únikem od stresu moderní doby a autobusů plných turistů, které vyrážejí na stále stejná místa. Ideální je přiletět do Lisabonu či Porta, zhlédnout tamější nesporné půvaby, půjčit si auto a vyrazit za klidem do vnitrozemí. Prázdné silnice portugalského venkova vedou k přírodním koupalištím, která jako by vypadla z filmové série Pán prstenů, archeologickým nalezištím a nedotčené krajině.

Nevynechejte půvabnou vesnici Manteigas v ledovcovém údolí řeky Zêzere, obklopenou lesy, odkud můžete podnikat treky k vodopádům, křišťálově čistým horským jezerům a vychutnávat si ty nejlepší sýry. V Manteigas se toho totiž hodně točí okolo ovcí.

Manteigas bývalo počátkem 20. století centrem portugalského vlnařského průmyslu. A přestože na začátku 21. století došlo zejména z důvodu nahrazování přírodních tkanin levnějšími syntetickými k jeho úpadku, v roce 2011 byla tamější továrna opětovně otevřena pod názvem Burel Factory.

V srdci horského přírodního útočiště dnes vznikají designové oděvy a doplňky mladých návrhářů, kterým je vskutku těžké odolat. Továrnu je možné po předchozí domluvě navštívit a prohlédnout si 170 let staré stroje, které jsou stále v provozu.

Za příběhem továrny a rozvoje pracovních příležitostí v Manteigas stojí portugalský manželský pár Isabel Costaová a João Tomás. Při návštěvě Hvězdných hor roku 2006 se do oblasti zamilovali natolik, že opustili svůj život v Lisabonu a rozhodli se zrekonstruovat staré sanatorium a otevřít v něm hotel Casa das Penhas Douradas.

Postupně objevili zdejší vlněné dědictví, ujali se továrny, kterou opětovně zprovoznili, a přidali ještě další designové ubytování v historické budově Casa de São Lourenço – Burel Panorama Hotel. Vše vybavili právě lokální vlnou.

Hvězdné hory jsou tak dnes nejen únikem do nedotčené přírody oceněné UNESCO, ale mohou být i velmi stylovým útočištěm.

Zhruba 25 kilometrů jízdy z Manteigas je to k výchozímu bodu k nejfotografovanějšímu útvaru Hvězdných hor, zajímavosti Covão dos Conchos. Vypadá jako jezerní portál do podzemí, ve skutečnosti se ale jedná o technickou stavbu, která je odtokem do podzemního tunelu. Na půvabu jí to ale nijak neubírá a turisté za ní od vodní nádrže Lagoa Comprida vyrážejí na zhruba 4,5kilometrový trek. Nejlepší je vydat se k výpusti v květnu či červnu, kdy bývá ideální hladina vody a stálé počasí.

Další kráskou, která v oblasti láká k návštěvě, je břidlicová vesnice Piódão. Klene se ve svahu na jihozápadním okraji horského regionu a je považována za jednu z vůbec nejfotogeničtějších v zemi. A jakmile se za zatáčkou vyhoupne zpoza svahu, pochopíte proč. Z tmavých kamenných domů září modré dveře a okna a jako perla se mezi nimi skví bělostný kostel.

Můžete zde navštívit několik muzeí a galerii, největším zážitkem jsou ale procházky staletými kamennými ulicemi. Zabydlet se lze v jednoduchém břidlicovém hotelu Casa da Padaria, popíjet můžete lokální kaštanový likér a objevovat skryté okolní skvosty.

Jen pár kilometrů po silnici či turistické stezce je vzdálená krásná říční pláž Foz d’Égua, která jako by vypadla z filmu.

Za návštěvu určitě stojí i středověké městečko Sortelha schované za hradbami, které vytvářejí atmosféru jako pár set let nazpět, nejvýše položená vesnice v zemi Sabugueiro a Loriga obklopená vysokými horami.

Druhým a zároveň i třetím blízkým cílem je pro Čechy Skadarské jezero. Největší jezero Balkánu a jeden z významných mokřadních systémů Evropy se rozprostírá na hranici Černé Hory a Albánie. Zhruba dvě třetiny leží v první zmíněné zemi a jedna třetina v té druhé, UNESCO jej proto zařadilo jako dvě národní biosférické rezervace.

Černohorská část, zapsaná jako Povodí Skadarského jezera, zahrnuje celý propojený systém jezera, řek, mokřadů, krasových pramenů, hor, vinic, olivových hájů i zastavěné části a tradiční zemědělské krajiny. Z Prahy je to k jezeru zhruba 1300 kilometrů po silnici, letecky se dá vyrazit do Podgorici a následně je to asi půl hodiny jízdy autem.

V rozlehlém jezeře obrostlém rákosy s vápencovými horami na pozadí žije asi 270 druhů ptáků, množství ryb i endemických obojživelníků.

Mezi nejnavštěvovanější lokality patří Virpazar, odkud se pořádají plavby, historické město Rijeka Crnojevića, ostrovy Beška a Starčevo a pevnost Grmožur, známá jako černohorský Alcatraz. 

Albánská rezervace Skadarské jezero, vyjma vodní plochy, rovněž zahrnuje mokřady, říční nivy, zemědělskou krajinu a lidské příbytky, je ale různorodější a táhne se až k horským oblastem severní Albánie. Do Albánie je to z Prahy jen o pár desítek kilometrů dál než do Černé Hory. Letět se dá do Tirany a následně dojet zhruba hodinu a půl autem.

Vyjma tamější části jezera se vyplatí navštívit město Skadar, vyhlášené hradem Rozafa, a vesnice Shiroka a Zogaj.

Dalšími nově přidanými biosférickými rezervacemi UNESCO po celém světě jsou Theniet El Had v Alžírsku, ostrov Aruba, Velký Kavkaz v Ázerbájdžánu, Takamanda v Kamerunu, kanadský Québec, íránský Dalankuh–Qamishlou, mongolský Tost Toson Bumbijn Núrú, paraguayský Sur del Alto Paraná, filipínské Matibay na Bayan ng Sablayan, Nino Konis Santana ve Východním Timoru a vietnamský Phong Nha–Ke Bang.