Článek
„Uvědomujeme si riziko, které pády větších kamenů představují pro lidské životy i nemovitosti pod skálou, a hledali jsme nejefektivnější řešení s odborníky - geotechniky,“ uvedli ochranáři na svých sociálních sítích. Z doporučení specialistů vyplynulo, že nejefektivnějším způsobem je pravidelná kontrola a preventivní odborné zásahy v nejrizikovějších místech.
Odstranění kamenů je efektivnějším řešením než stavění drahých zábran. Horolezci v oranžových kombinézách připomínají na skalní stěně pavouky. Pracovat na ní budou až do konce října. Odstraňují také náletovou vegetaci, jejíž kořeny roztahují skalní pukliny.
V pozadí je vidět pracující horolezce na Olivetské hoře.
Rčení „být pevný jako skála“ v CHKO Pálava, jejíž část tvoří Jihomoravský kras, neplatí vždy. Masiv je totiž tvořený jurským vápencem, který podléhá zubu času a povětrnostním podmínkám. Působením přírodních živlů - vody, větru a střídáním teplot - se kameny uvolňují.
Horolezci čistí skalní masiv na Olivetské hoře na Pálavě od uvolněných kamenů.
Olivetská hora získala svůj název v 17. století v souvislosti s náboženskou proměnou návrší, jemuž se nyní říká Svatý kopeček. Původně byl vrchol známý jako Taneční hora, a to kvůli pohanským rituálům, které se tam podle pověstí kdysi konaly. V roce 1622 však kardinál František z Dietrichštejna nechal na kopec z vděčnosti za překonání morové epidemie postavit křížovou cestu a kapli sv. Šebestiána, čímž lokalita získala název Svatý kopeček.
V rámci vybudování této poutní tradice a symbolické proměny krajiny byl skalní výchoz na úbočí pojmenován jako Olivetská hora, a to jako duchovní odkaz na biblickou Olivovou (Olivetskou) horu v Jeruzalémě a tamní Getsemanskou zahradu, která je spojena s Ježíšovým příběhem a modlitbou před zatčením. Pod mikulovskou Olivetskou horou vede zelená turistická stezka.
