Chrám svatého Sávy v Bělehradě nemáte šanci přehlédnout

Už samotný příchod k chrámu je impozantní. Ke svatostánku vede široká cesta, lemovaná stromy, uprostřed jsou vodotrysky. Stavba kombinující srbské a byzantské architektonické prvky dává na odiv své jedinečné rozměry, dominuje celému prostoru.

Zástupce místního patriarchátu po cestě k sakrální stavbě hrdě slibuje, že nás čeká impozantní zážitek také uvnitř. A má pravdu. Už při vstupu čeká na českého cestovatele první překvapení. Vchodová vrata na sobě nesou nápisy v řadě jazyků, nechybí ani čeština.

Za vyprávění o historii a činech svatého Sávy, první hlavy srbské pravoslavné církve, vstupujeme dovnitř. V duši mi ještě zní odraz nápisu začínajícího slovy: „Králi nebeský, utěšiteli, duchu pravdy...“, smysly se ale už orientují na krásu pravoslavného architektonického skvostu. Přede mnou je dlouhá cesta k ikoně, kterou věřící líbají, křižují se, ostatní návštěvníci - mnohdy s ústy dokořán - obdivují krásu.

Chrám Sv. Sávy má průměr kopule 30 metrů. Větší má už jen Chrám Boží moudrosti, Hagia Sofia v tureckém Istanbulu. Ta však už není ani muzeum, natož chrám. Vláda prezidenta Erdogana rozhodla, že Hagia Sofia bude mešita. Až do postavení katedrály ve španělské Seville v roce 1520 to přitom byl největší svatostánek křesťanstva.

Zpět ale ke svatému Sávovi, který je teď i kvůli výše zmíněnému pravoslavný chrám s největší kopulí na světě. Hlavní lodi dominuje obrovský lustr, který má dvacet metrů na šířku. Chrám má tvar kříže devadesát na devadesát metrů, od podlahy ke kupoli je to úctyhodných 63 metrů. Na výšku jej předčí jen Chrám Krista spasitele v Moskvě, který má ještě o 40 metrů více.

Před námi je ikonostas, tedy stěna s průchody, která v pravoslavných chrámech odděluje presbyterium od lodi. Má 21 metrů na šířku a 7,5 metru na výšku. Nad ním Ježíš má doširoka rozpřažené ruce, od jedné k druhé to je bratru 17 metrů.

Všude kolem nás jsou mozaiky. Je jich nejvíce na světě na jednom místě, upozorňují zástupci patriarchátu. Dodávají, že se na výrobě podílelo na 300 ruských specialistů pod vedením proslulého Nikolaje Muchina. Mozaiky tvoří mix zlata a skla ve třech vrstvách - sklo, zlato a zase sklo.

Zářící skvosty pokrývají 17 tisíc metrů čtverečních, mají 15 milionů částí, spočítat by je podle našich průvodců trvalo 3 roky, pokud by se počítalo 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. Zvláštnost je, že muži vytvářeli mozaiky s výjimkou tváří, které vytvářely pouze ženy, protože „mají větší cit“.

Dodejme jen, že v chrámu je 49 zvonů, nejtěžší má více než šest tun, nechybí moderní vybavení typu klimatizace a ventilace (podobně jsou stavěné nové mešity) a celkem svatostánek pojme až 12 tisíc věřících. Za návštěvu zcela jistě stojí také podzemní prostory, které není radno minout, vstup je po stranách hlavní chrámové lodě.

Chrám svatého Sávy, který se staví od roku 1935, by neměl žádný cestovatel a milovník umění minout bez ohledu na svou víru nebo účel cesty. Milovníci architektury mohou pokračovat výpravou za českou architekturou v centru města, což je důkaz vazeb a přátelství mezi T. G. Masarykem a srbským králem Aleksandarem I. Karadjordjevićem.