Článek
Jarní krokusy najdeme v každé zahrádce, na ty podzimní však zapomínáme. Pěstují se stejně snadno jako jejich jarní příbuzní. Jsou velmi nenáročné, na stanovišti vydrží mnoho let. Nejlépe vyniknou ve skupinách po pěti a více.
Na rozdíl od jarních krokusů, které mají raději polostín, dávají podzimní druhy přednost slunnému stanovišti. Sázíme je v červenci do propustné půdy, do hloubky šest až osm centimetrů. Dbáme na to, abychom malou cibulku nepřevrátili „vzhůru nohama“, vegetační vrchol musí směřovat nahoru. Správná výsadba – to je vlastně to jediné, co po nás tyto nenáročné rostlinky chtějí. Jsou sice vděčné za přihnojení, ale pokud na to zapomeneme, rozkvetou stejně.
A ještě jedna dobrá zpráva na závěr – na rozdíl od ocúnů, které v této době také kvetou, nejsou podzimní krokusy jedovaté.
