Jak si zajistit na zahradě pravidelné zavlažování

Vyplatí se sběr dešťové vody. Nejen proto, že pitná voda je stále dražší a její zdroje jsou omezené.

Využívání vody v nejedné domácnosti dokazuje, že až polovinu spotřeby pitné vody můžeme nahradit vodou dešťovou. Je chudá na soli a neobsahuje chlor, což vyhovuje rostlinám i půdě.

Nádrže na zachycení dešťové vody můžeme v systému kombinovat se studnou i s vodovodním řadem. Zajistíme tak závlahu zahrady po celé vegetační období.

Elektromagnetický ventil napojený na hladinové spínače systému totiž při nedostatku srážek a vyschnutí nádrže otevře přítok vody ze studny. V případě nedostatku vody ve studni otevře přívod z vodovodního řadu.

Nadzemní nádrže na dešťovou vodu jsou nejčastěji celoplastové sudy, stojící u domu pod okapovým systémem střechy. Jejich kapacita začíná zhruba na 200 l.

K čerpání vody ze sudu využíváme speciální čerpadlo. Sofistikovanější typy záchytných sudů napojíme přímo na okapový svod s filtračním zařízením.

Kvůli zvýšení kapacity se nádrže dají propojit. Zásobníky a venkovní nádrže mají ovšem tu nevýhodu, že voda v nich je vystavena horku a výkyvům teplot, snadno se v ní tvoří řasy. Nadzemní nádrž musíme zazimovávat, tzn. vypustit nespotřebovanou vodu.

Podzemní nádrže s vlastním samočisticím filtrem mají také tvar sudu, do skalnatého terénu jsou vhodnější placaté s malou výškou. Díky stabilní teplotě v půdě se v zachycené vodě tolik nemnoží mikroorganismy.

Zásobník ukládáme do vykopané jámy, napustíme ho z 1/3 vodou, aby si sedl a roztáhl. Jámu postupně zasypáváme a instalujeme přítokové trubky přesně v doporučeném sklonu. Zapojíme-li nádrž do systému zpětného využití dešťové vody, získáme užitkovou vodu např. na omývání auta, splachování WC, napouštění bazénu.

Rozhodneme-li se pro podzemní nádrže, svěřme výběr a instalaci odborníkům. Doporučí nejen objem nádrže, ale také nejúspornější způsob využití pro konkrétní dům a domácnost. Roli zde hrají potřeby rodiny a také mj. srážkové poměry v regionu, velikost střechy, její sklon a koeficient odtoku vody z jejího povrchu.

Automatický zavlažovací systém (AZS) lze propojit s různými zdroji vody, tedy i se zásobníky. Umožňuje programování frekvence zálivky, např. ranní, noční zalévání, různé části zahrady zavlažuje v odlišných režimech. Jeho činnost optimalizují zahradní čerpadla.

AZS instalujeme v nově založené zahradě po dokončení terénních úprav. Rozmístění a chod plánujeme s odbornou instalační firmou, aby rostliny byly zavlažovány podle svých potřeb a zóny dostřiku se zbytečně nepřekrývaly.

K ovládací jednotce AZS bývá připojeno čidlo srážek a větru.

V případě vichřice a lijáku ovládací jednotka zavlažování sama zablokuje. Odpaří-li se vláha a vítr ustane, provoz se automaticky obnoví. Záložní zdroj energie v jednotce zajistí funkci AZS i při výpadku proudu.

Na podzim po poslední závlaze napojíme na systém vzduchový kompresor, který vytlačí vodu ze systému ven. Zamezí se tak zamrznutí vody a popraskání rozvodů v zimě. Na jaře pak překontrolujeme části systému a vpustíme do něj vodu, zapneme a naprogramujeme ovládací jednotku.

Dostatečnou vláhu udržujeme v kořenovém systému zeleně. Při volbě postřikovače a režimu závlahy zvážíme nároky rostlin, skladbu podloží a terén. Z vrchních míst voda rychle stéká, takže zavlažujeme často a s menší intenzitou.

Vodohospodáři doporučují pro soukromé pozemky vytvářet systémy příkopů a mokřadů nebo speciální úpravy terénu. Např. u prvku průleh-příkop dešťová voda steče do zatravněného zasakovacího průlehu.

Odtud putuje do retenčního příkopu vytvořeného pod průlehem. Z něho pak díky regulátoru odtoku voda řízeně odtéká. Systém průlehů a příkopů propojených do sítě s regulátory odtoku umožňuje přepouštět vodu mezi jednotlivými prvky.

Konví, hadicí s postřikovačem, nebo stříkací pistolí napojenou na hadici zavlažíme malou zahrádku rozdělenou na záhony.

Samozavlažovací truhlíky jsou výhodné pro květiny na venkovních parapetech. Voda se dostává do zeminy speciální tkaninou.

Plnění zajišťuje hadička vedená z boční strany. Indikátor množství vody ukazuje, kolik jí je v rezervoáru k dispozici.