Fotky ze zimní zahrady jsou jako pohlazení po duši

Zahradu paní Jany obývá spousta živých tvorů. Je pro ně místem odpočinku i útočištěm. V zimě pak místem, kde se pro ně vždycky najde něco na zub. A tak, kromě toho, že pravidelně doplňuje krmítka, bere naše čtenářka do ruky fotoaparát a své návštěvníky „loví”.

„Mojí zálibou je živá zahrada. Každodenní krmení ptáčků v zimě k nám přilákalo spoustu vrabců a sýkorek, ale i jiných druhů. Zalétávají sem dlaskové, stehlíci, zvonci, kosi, modřinky, pěnkavy, sýkorky babky, sojky, střízlíci, kteří hledají potravu pod suchými trvalkami,” píše paní Jana.

Novými hosty, kteří přišli až s letošní zimou, jsou sýkorky uhelníčci. Čas od času pak zavítají do zasněženého království i bažanti, aby se podívali pod stromy, jestli tam pro ně také nezbylo nějaké to zrníčko či bobule.

V krmítku na ptačí návštěvníky čekají olejnatá semínka slunečnice, která jim dodávají tolik potřebnou energii. V zásobníku jim pak čtenářka podstrojuje lojové koule.

„Pro mě velice krásný ptáček je červenka, má ráda vločky a vysedává na stříbrném smrku. Jak už víte, často k nám zalétává i káně na vyvýšený pařez, když jí přichystám odřezky masa. Je zajímavé ji pozorovat, jak je ostražitá,” popisuje paní Jana.

Milým překvapením byla pro ni také návštěva veverek, které jsou u nás chráněné a na některých místech republiky jich v posledních letech citelně ubylo.

„Mám z nich velkou radost. Podařila se mi dokonce fotka, jak si drží vlašský ořech. Nebo jsem viděla na vlastní oči veverčí námluvy. Dva samečci honili samičku. I když mám na zahradě pro ně krmítko, ještě ho nenašly, sbírají si prostě ořechy, které jsou ještě na stromě nebo po zemi,” nezapře v sobě nadšenou pozorovatelku přírody čtenářka.

A potvrzuje staré známé pořekadlo, které v těchto dnech platí více než kdy jindy: Kdo krmí ptáčky a veverky v zimě, má lepší zábavu než sledování televize.

„Zimní zahradu mám ráda, pokud je sníh nebo mrzne. Pokud ji založíte tak, aby byla krásná i v tuto roční dobu, máte velké plus. Odkvetlé trvalky, trávy, stálezelené stromky a keře vám ji pěkně oživí. Když nasněží, tak je to ještě větší krása, zahrada v bílém kabátě je úplně jiná, prostě nádherná,” rozplývá se paní Jana a má zjevně proč.

Jednoho rána si připadala jako v ledovém království. Mlha, která přes noc zmrzla, vytvořila opravdu krásnou scenérii a zamrzlé jezírko v pozadí vypadalo jako pocukrované zrcadlo.

Před časem, když se blížily Janiny narozeniny a svátek, přála si k nim místo šperku symbolicky dva stříbrné smrky. Dnes je pyšná na to, jak se jim hezky daří. Ale navíc z nich těží hlavně jako fotografka! Tvoří totiž skvělé pozadí pro ptáky, kteří si do jejich větví usednou. Obzvláště krásně na takových snímcích vyniká již zmiňovaná červenka.

Podobně jako pro spoustu majitelů zahrad si i pro paní Janu ta její připravila spoustu zajímavých překvapení. Jedním z prvních bylo zjištění, že některé keře kvetou i v zimě.

„Třeba takový jasmín nahokvětý, kalina vonná, které nám teď začínají kvést. Je i spoustu dalších, ale na ty už nemáme místo. A jelikož jsem z Moravy, už tu kvetou sněženky, talovíny a začínají krokusy,” pochvaluje si paní Jana s přiznáním, že se už začíná těšit na blížící se jaro.