Stavitel si vybudoval moderně zařízený rodinný dům

Jiří je na rozdíl od většiny našich čtenářů profesionálním stavitelem, a tak jej už jen máloco mohlo při stavbě vlastního domu překvapit. Naopak jej budování vlastního domova i zkušenosti jeho přátel přivedly k definování dvou hlavních pravidel, která se zejména amatérským stavitelům vyplatí dodržet.

"Čím méně toho o stavění vím, tím více se musím stavbě věnovat. To znamená nejen častou kontrolu stavby, ale zejména mít k dispozici odborníka, který je schopen kontrolovat i nejnáročnější práce. Základem je mít alespoň stavební dozor, aby ohlídal, že příslušný dodavatel udělá vše tak, jak je uvedeno v projektu," zní první jeho pravidlo.

Druhým je podle Jiřího dostatečná finanční rezerva.

"Rezervu je nutné mít proto, aby se člověk neocitl v situaci, že má rozestavěno, ale už nemá peníze. Samozřejmě, součástí projektu je i rozpočet, ale ze zkušenosti vím, že se dodrží jen málokdy. To si řeknete, že byste možná nakonec chtěli přece jen hezčí vanu. Pak si vymyslíte, že k ní by byly ale už potřeba i hezčí baterie. Nakonec přidáte i jiné obklady a máte rozdíl v řádech desítek až stovek tisíc korun," vysvětluje.

Sám si na zahradě o rozloze 950 m2 postavil podle návrhu architekta Karla Kučery podsklepený patrový dům s obyvatelným podkrovím, který na pozemku zaplnil plochu 150 m2.

Jeho uspořádání je tradiční. Půdorys každého podlaží se liší podle způsobu jeho využití, všude je ale rodině k dispozici užitná plocha o velikosti zhruba 120 m2.

Ve sklepě se skrývá technické zázemí celého domu (kotelna + čerpadlo) a další dvě místnosti využitelné jako prádelna, kde Jiří nezapomněl na dvojici samostatných zásuvek pro pračku a sušičku, a domácí fitness centrum, nebo třeba billiardový pokoj.

V přízemí je vstup, velká společenská místnost s kachlovými kamny, jež je oddělena posuvnými dveřmi od kuchyně. Oba prostory tak lze v případě potřeby propojit anebo naopak oddělit. Kamna jsou dílem akademické sochařky Jitky Wernerové.

"Když vymýšlíte, jak mají vypadat kamna do nějaké historické budovy, je to jednodušší, protože máte vzory, kterými se inspirovat. Naopak, když plánujete kamna do moderního interiéru, tak pouze víte, že klasická by se moc nehodila a že musíte vymyslet něco nového. K tomu je dobré se obrátit na někoho, kdo se v oboru pohybuje a má nějaké zkušenosti. Myslím, že se to povedlo a kamna vypadají pěkně," pochvaluje si spolupráci s paní sochařkou Jiří.

V hlavní hale upoutají pozornost kulovité lustry, které jsou dílem Vítězslava Stoklasy, stejně jako plastika nazvaná Dveře do ložnice před vstupem do domu. V přízemí je pak ještě pokoj pro hosty a garáž, kterou stavební úřad pro Prahu 8 žádal zakomponovat do objektu.

V prvním patře je obdobná dispozice jako v přízemí. Nacházejí se zde tři pokoje pro členy rodiny a jeden velký pokoj, který záměrně kopíruje obývák o patro níže. Podle původního plánu měl být totiž v jeho podlaze velký otvor, který by obě rozměrné místnosti propojil.

"Dole mělo vzniknout cosi na způsob zimní zahrady, nakonec jsme se ale rozhodli pro civilnější verzi se dvěma stejnými, zcela oddělenými místnostmi nad sebou," upřesňuje čtenář.

Pokoje doprovází dvojice koupelen, velká a malá. Velká je vyzdobena jemnou mozaikou v zelené barvě a vybavena vanou. V malé koupelně je k dispozici jen sprchový kout a její stěny zkrášluje mozaika v kombinaci černé a bílé.

Do podkroví jsou vyvedeny veškeré sítě, tedy elektřina, voda i kanalizace, takže může být v budoucnu plně obyvatelné. Stejně jako v ostatních patrech i v podkroví je pod dlažbou rozvedeno podlahové topení.

V současné podobě je podkroví ideální jako herna pro děti, v budoucnu ji pak lze využít například jako prostorné útočiště pro železniční modeláře.