Investičně náročná vila Zdeňka Lišky je stylově hodně rozmanitá

Inspirativní prostředí kudlovských filmových ateliérů do velké míry spoluvytvářelo kulturní atmosféru baťovského Zlína a přitahovalo sem celou řadu tvůrčích osobností.

Od roku 1946 mezi ně patřil i skladatel filmové hudby Zdeněk Liška. Ten napsal pro cestovatele Zikmunda a Hanzelku hudbu k filmům Z Argentiny do Mexika, Afrika I a II. Liška měl možnost navštívit jejich domy s rozsáhlými pracovnami a archivy, proto se také obrátil na jejich architekta.

Investičně náročnou stavbu umožnila Liškovi realizovat jeho velká pracovitost, která fascinovala všechny, kdo s ním spolupracovali. Liškova vila je završením trojice vil, které ve Zlíně v padesátých letech architekt Zdeněk Plesník vyprojektoval.

Obvodové zdivo kombinuje nosné cihlové části s železobetonovým sloupořadím a kamennými pilíři. Arkýř fasády navazuje na podobu vil zmíněných cestovatelů, přiznává ale navíc ocelové nosné prvky.

Dispozice domu je větrníková a rozvíjí se od ústředního schodiště. Jižní část přízemí domu tvořil spojitý prostor rozdělený symetricky mezi hlavní obytnou místnost a pracovnu, které byly navzájem oddělitelné posuvnou stěnou.

Spojení vnitřního prostoru se zahradou zprostředkovávalo náznakový otevřený vnitřní protor domu s bazénem na západní straně vily.

Zlínské období Liškova života skončilo v sedmdesátých letech. Tehdy se skladatel rozvedl a znovu oženil a jeho novým domovem se stala Hlásná Třebáň. Kudlovskou vilu skladatel prodal Československému státnímu filmu.

V roce 1975 byla vila bez větší újmy uzpůsobena pro potřeby Studia krátkého a loutkového filmu. V devadesátých letech pak přešla do soukromých rukou a během několika let bez údržby a zajištění byla vandaly proměněna v ruinu. V letech 2007 až 2008 nastala radikální přestavba a rozšíření domu pro nového majitele.