Článek
Veřejné funkce této rozměrné stavby architekti soustředili do přízemí. Vznikla živá přízemní část s přesahem do veřejného prostoru, včetně nově vymezeného prostranství navazujícího na Palackého náměstí.
Změna využití stavby umožnila funkční různorodost centra a propojení nových i stávajících částí způsobem, který by nová výstavba na prázdném pozemku nabídnout nemohla.
Architektonické řešení jasně ukazuje na kontrast i soulad historických a současných prvků, které se ve stavbě dnes snoubí. Původní fasády s pravidelně rytmizovaným sloupovím na stěnách, klenutá nadpraží oken a výrazné komíny zůstávají dominantní. Nové vrstvy jsou v objektu zcela zjevně přiznány.
Venkovní schodiště a výtah vznikly z výrazného perforovaného plechu. Velkorysé prosklení stavby a nadstavba šestého podlaží jsou jednoznačně přiznány jako nové prvky. Svědčí o tom jejich tvary i materiál. Sedmé podlaží centrální části završuje výškový průřez stavby působivou střešní terasou. Záměrem bylo zachovat čitelnost každé vrstvy, ne jejich plné sjednocení.
Realizace stavby přinesla řadu konstrukčních výzev
Jednou z velkých výzev pro architekty byly chybějící základy. Ty nahradilo podbetonování. Degradované suterénní zdivo pak vyžadovalo sanaci, komplikace byly i se spodní vodou a vedly k přehodnocení podoby šachet.
Nutnost koordinace vzduchotechniky a instalací v členitém historickém objektu si vyžádala precizní práci mnoha profesí zároveň. Díky ní se ale podařilo zachovat původní materiály všude tam, kde to provoz a konstrukce umožnily.
V objektu tak nalezneme řadu prvků z různých dob. Nechybí přiznané historické povrchy, stěna z luxferů, perforovaný plech nových konstrukcí. Každý přiznaný prvek se dá snadno přiřadit k době, ve které vznikl.
Autorem stavby je Atelier 99, spoluautory jsou Jiří Betlach, Tomáš Pulkrábek, Olga Svobodová, Martin Kameníček a Rostislav Říha se svými spolupracovníky. Stavba patří mezi díla nominovaná a přihlášená do soutěže Česká cena za architekturu.
