Novela stavebního zákona přinesla změny k lepšímu i k horšímu

„Zákon přináší zásadní změny hlavně pro běžné stavebníky – nově bude nutná projektová dokumentace i u rekonstrukcí rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a opět se zavádí kolaudace u těchto staveb, což není úplně krok směrem ke zjednodušení. Naopak vítám některé drobnější úpravy zákona, které zjednoduší život obyčejným stavebníkům – třeba u přípojek, možnosti stavby skleníku nebo bazénu ještě před postavením domu nebo zjednodušení u drobných staveb, které nesplní odstupové vzdálenosti,“ komentuje změny Veronika Soukupová, autorka projektu Bláznivej stavební úřad, který si klade za cíl stavební zákon zjednodušit.

Novela upravuje výčet tzv. drobných a jednoduchých staveb. Od toho, v jaké kategorii se stavba nachází, se odvíjí to, jestli bude vyžadovat povolení, zda se bude kolaudovat a mnoho dalšího.

Pro běžné projekty, jako je studna, bazén nebo malá fotovoltaická elektrárna (FVE), to znamená méně papírování, rychlejší řízení a nižší náklady. Mezi drobné stavby teď patří například FVE do 100 kW. Do jednoduchých staveb pak spadají nově domovní čističky do kapacity 50 EO - ekvivalentních obyvatel (počet lidí, které zvládne čistička obsloužit), studny a větší FVE do 250 kW.

Nově už nemusí skleník o velikosti do 40 m² a výšce do 5 metrů stát přímo vedle rodinného domu nebo chaty – postačí, že se nachází na pozemku k tomu určeném, kde je stavba domu nebo rekreačního objektu povolena. To znamená, že i když dům zatím fyzicky nestojí, ale máte na něj povolení, můžete si už na pozemku postavit skleník.

Novela stavebního zákona výrazně ulehčuje také cestu k vlastní solární energii. Fotovoltaické elektrárny s výkonem do 100 kW nově spadají do kategorie drobných staveb, větší do 250 kW pak mezi stavby jednoduché. Zároveň se ruší dřívější omezení, která vylučovala instalace v památkových zónách nebo na kulturních památkách. To v praxi znamená méně byrokracie a širší možnosti umístění solárních panelů.

Změna nastává u drobných staveb, které nesplní odstupové vzdálenosti. V takovém případě se nově bude jednat o jednoduché stavby, nikoli o stavby ostatní, jak tomu bylo doteď. To znamená jednodušší podmínky pro povolení, realizaci a dokončování takových staveb.

Drobné stavby lze stavět ve volném režimu až na hranici pozemku, pokud nejsou obytné, nemají hygienická zařízení či nejsou určeny pro chov zvířat a splní limit 40 m² a 5 m výšky. Je to praktické třeba pro krytá stání nebo altány – nyní to půjde už bez povolení.

Pozor – pokud by stavba přístřešku nesplnila obecné technické požadavky, může být i tak nutné žádat o povolení záměru i o povolení výjimky. Volný režim tedy neznamená úplnou volnost bez pravidel.

Správní poplatek klesá z 10 000 Kč na 5000 Kč u staveb, které jsou nově v kategorii jednoduchých staveb (ČOV, studny). Důležité je, že výše poplatku se určí podle data výzvy k jeho úhradě, ne podle dne podání žádosti.

Do volného režimu spadají i menší stavební úpravy, které nezasahují do nosných konstrukcí, nemění vzhled ani způsob užívání stavby a nijak negativně neovlivňují její požární bezpečnost. Podmínkou ale je, že se nejedná o úpravy na kulturní památce.

Pokud všechny tyto podmínky splníte, obejdete se bez stavebního povolení – tedy bez papírování a obíhání úřadů. Změna je přínosná především pro běžné úpravy interiéru nebo menší stavební zásahy, které nemají vliv na stabilitu nebo bezpečnost celé budovy.

Naopak některé věci se novelou zpřísňují a budou komplikovanější. Pokud budete rekonstruovat rodinný dům – tedy dělat nástavbu, přístavbu nebo větší stavební úpravy – budete nově potřebovat projektovou dokumentaci zpracovanou autorizovaným projektantem. Před novelou stačila jednodušší dokumentace od kvalifikované osoby se vzděláním a praxí.

Stejně tak budete muset nově vést stavební deník, i když dům „jen“ opravujete. Doteď stačil jednoduchý záznam o stavbě. Pozor, pravidla platí i pro stavby povolené podle starého stavebního zákona.

„Rekonstrukce bývají často komplikovanější než novostavby – zasahujete do stávajících konstrukcí, které nejsou jasně definované a mnohdy nevíte z čeho jsou postaveny. Zatímco nový katalogový dům má jasně daný postup, u starší stavby musíte řešit spoustu prováděcích detailů specifických pro konkrétní stavbu. Za mě je tedy správné, že se projektová dokumentace zpřísňuje a že ji nově musí zpracovat autorizovaný architekt, nebo projektant. Pomůže to předejít chybám i zbytečným nákladům během realizace,“ říká autorizovaná architektka Klára Maté ze studia Story architekti.

Pokud je u stavby vyžadována projektová dokumentace od autorizovaného odborníka, bude stejný typ odborníka muset zpracovat také dokumentaci pro provádění stavby. Výjimka platí pouze pro jednoduché stavby, které neslouží k bydlení nebo rodinné rekreaci.

Dále se mění výčet staveb, které lze provádět svépomocí, u kterých postačí stavební dozor a kdy je nutné mít stavbyvedoucího (autorizovanou osobu).

Speciální případ jsou FVE, které jako drobné stavby nevyžadují povolení, ale nelze je ani provádět svépomocí. Ani u jedné kategorie pak není potřeba prováděcí dokumentace ani kolaudace.

Doposud stačilo dokončení změn u rodinných domů a rekreačních objektů pouze ohlásit, nově však bude nutné získat kolaudační rozhodnutí. Pravidla se tak zpřísňují – kolaudace se nebude týkat jen novostaveb, ale nově i nástaveb, přístaveb a dalších větších stavebních úprav těchto objektů. Naopak úleva přichází pro většinu garáží. Pokud garáž splní parametry jednoduché stavby, nově nevyžaduje kolaudaci, ale postačí její dokončení oznámit.

„Z mého pohledu je škoda, že se kolaudace zase povinně rozšiřuje i na rekonstrukce rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci. V praxi je už dnes tlak na stavebníky dostatečný – například mít zpracovaný projekt, navíc provedené revize a doložené podklady vyžadují banky i pojišťovny. Zodpovědnost je tím pádem zajištěna i bez zásahu státu. Stavebníci i bez kolaudace musí plnit povinnosti vyplývající ze stavebního zákona,“ říká Veronika Soukupová z Bláznivého stavebního úřadu.